Podle nového zjištění Českého statistického úřadu mírně roste důvěra v budoucnost, a to jak u spotřebitelů, tak i u podnikatelské veřejnosti. Data byla zjišťována v první polovině června a ukazují po předchozích poklesech návrat k sice malému, přesto ale k optimismu.

Souhrnný indikátor důvěry se v poměru k základně (bazický základ je průměr dat za roky 2003-2025) v červnu meziměsíčně zvýšil o 1,3 bodu na hodnotu 101,0 – to znamená, že je nyní o jeden bod výše, než se pohyboval v posledních více než dvaceti letech. Vzrostly obě složky. Indikátor důvěry podnikatelů vzrostl jen lehce o 0,8 bodu na hodnotu 99,8 a indikátor důvěry spotřebitelů se zvýšil o solidních 3,1 bodu na 106,5.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Jako obvykle u tohoto ukazatele zdůrazňujeme, že jde o sofistikovaný výzkum veřejného mínění, nikoliv o nějaká tvrdá data. Nicméně to nic nemění na faktu, že vidíme náznaky, které by mohly pomoci ekonomice. Vyšší optimismus podnikatelů pramení obvykle z lepšího odbytu a může vyústit ve vyšší investice, u spotřebitelů jde hlavně o jejich ochotu utrácet a podpořit maloobchodní prodeje,“ poznamenal k novým údajům Pavel Postl. 

Graf 1: Sezónně očištěné indikátory důvěry – bazické indexy

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/konjunkturalni-pruzkumy-cerven-2026 

Pokud bychom však nynější hodnoty neposuzovali jenom k posledním měsícům, ale dívali se na ně prizmatem delšího vývoje, tak spotřebitelské hodnocení je nyní nejlepší od půlky roku 2021, kdy se pod vlivem začínající energetické krize a v prostředí krachu několika dodavatelů energií začal spotřebitelský optimismus prudce měnit na silný pesimismus. Úroveň nálady podnikatelů osciluje kolem dlouhodobého průměru prakticky již od začátku roku 2025, aktuální údaj a trend snad dává alespoň nějakou naději, že bychom se mohli výhledově dostat dlouhodoběji nad hodnotu 100.

„Popravdě by bylo možné nová čísla vyložit i takto: Spotřebitelé zoufale doufají, že se světová, a tedy i naše ekonomika dostanou ze současných zmatků a rizik. K takovému výkladu nahrávají některá dílčí zjištění statistiků. Růst nálady je totiž založen nikoliv na již uskutečněných změnách, například na vyšších příjmech oproti minulosti, ale na předpokladu, že se to stane. Tedy lidé si myslí, že se jim zvýší příjmy, ale například v plánování větších nákupů jsou opatrní, tam k růstu počtu optimistických odpovědí tolik nedochází. Rozdíl mezi otázkami, které zjišťují tyto postoje, je sice slovně malý, ale obsahově značný. I historicky platí, že výraznější optimismus směrem k větším nákupům se objevuje až v době, kdy probíhá růst reálných příjmů delší dobu. A když se soustředíme na podnikatele, tak ti jsou na tom vlastně stejně, jako analytická obec. Sledují současné dění s velkou dávkou nedůvěry, se značnou nejistotou, ale zároveň s určitým vnitřním přesvědčením, že pokud se svět ještě úplně nezbláznil, tak není důvod k tomu, aby ekonomika nerostla slušným tempem,“ uzavřel Pavel Postl.