V záplavě komentářů na téma prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok zapadla téměř úplně informace o plnění aktuálního rozpočtu na konci srpna. Tisková zpráva ministerstva financí logicky zdůraznila, že aktuální schodek 186,1 miliardy korun je 60 % plánu (310 miliard), a že na konec osmého měsíce je to dobrý výkon. Již méně je ale akcentováno, že rozpočet zachraňuje Brusel a peníze evropských fondů spolu s dynamickým růstem mezd. Bez evropských peněz by schodek dosáhnul 209 miliard a na konci srpna byl o 53 miliard vyšší než loni ve stejnou dobu.

Statistický úřad zase vydal pravidelnou kvartální zprávu o situaci na trhu práce. Kdybychom ji měli jednoduše shrnout, tak konstatujeme, že na něm přihořívá. Nekoná se žádné (ze strany podnikatelů) toužebně očekávané ochlazení, ale spíše naopak. Pro zaměstnance je nesporně dobrou zprávou, že pokračuje dynamický růst mezd, když se průměrná mzda ve 2. čtvrtletí dostala na úroveň 51 966 korun, což je o 6,4 % nad hladinou stejného loňského období. Po eliminaci vlivu inflace to znamená reálný růst mezd o 4,3 %.

Analytický tým PKF APOGEO toto tempo definuje jako o něco rychlejší, než jaké si může ekonomika dovolit. 
Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Co se týká rozpočtu 2027, tam považujeme první návrh ve výši 389 miliard za natolik ekonomicky rizikový, že si neumíme představit jeho schválení sněmovnou. Tím nechceme naznačit, že bychom měli jakékoliv zákulisní zprávy, ale situace na dluhopisových trzích je natolik napjatá, že prostě nepovažujeme za reálné jít před investory s takovouto vizí. Když hovoříme v České republice o řecké cestě a zadlužování a podobných věcech, povětšinou se mluví o tom, že trest za nynější přehnané výdaje přijde někdy v budoucnosti, že to budou splácet naše děti a vnoučata. To je principiálně pravda, ale jestli bude schváleno navržené číslo schodku, tak se zcela vážně obáváme, že onen trest nastoupí daleko rychleji. Má to řadu vcelku sofistikovaných souvislostí, ale dost pravděpodobně bychom následky viděli hned příští rok,“ poznamenal ke klíčové zprávě posledních dnů Pacovský.

Mezi rizika patří extrémní expanze nabídky na trhu firemních dluhopisů, především ve Spojených státech, která souvisí s financováním vývoje AI. Také americká, japonská a další vlády, včetně německé, se obracejí na trhy s rekordní nabídkou svých bondů, což tlačí cenu peněz v globálním pohledu nahoru.

Korunové bondy jsou pro některé investory samozřejmě velmi zajímavé, ale každá nová tranše se na trzích utkává s větší konkurencí a bude kvůli vývoji vládních financí pod větším tlakem dynamiky růstu dluhu.

Graf 1: Salda státních rozpočtů za leden až srpen v posledních letech

Zdroj: MF ČR, https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/pokladni-plneni-sr-65030  

Pokud se vrátíme k vývoji aktuálního rozpočtu, tak i když zatímní údaj o schodku státního rozpočtu je v poměru k celoročnímu plánu vcelku dobrý, analytický tým PKF APOGEO i nadále předpokládá, že se letošních 310 miliard nepodaří udržet. Ostatně tento odhad obsahovaly již naše starší analýzy (například ZDE), v současnosti však snižujeme odhad překročení schodku z předchozích 330 miliard na zhruba 320 miliard.

„Evropské peníze nemalým způsobem vylepšují okamžitou bilanci, podnikovou terminologií bychom řekli cash flow. To se dalo ostatně čekat, loni se nepodařilo do konce prosince vyčerpat skoro 40 miliard, ale právo na ně zemi zůstalo, ty peníze dorazily z velké části v prvním pololetí, a zvláště pak v červenci a nyní tedy figurují mezi příjmy. Takže v rovině evropských peněz jsme ve značném aktuálním přebytku. Jenže to také znamená, že od EU jsme dostali již skoro 80 % toho, co má letos dorazit. Když zjednodušeně vezmeme, že alikvótní podíl příjmu za osm měsíců roku je skoro 67 %, tak jsme v tomto hrubě zjednodušeném příkladu v náskoku třinácti procentních bodů. To je téměř dvacet miliard korun, které nyní vylepšují bilanci rozpočtu, jenže pouze dočasně,“ zmínil dále Pacovský.

Graf 2: Procentuální plnění podle kapitol za leden až srpen v letech 2025 a 2026
Zdroj: MF ČR, https://mf.gov.cz/cs/ministerstvo/media/tiskove-zpravy/2026/pokladni-plneni-sr-65030

Je však potřebné zmínit, že v oblasti výdajů zatím ministerstvo financí pracuje velmi profesionálně, ostatně podobně jako v předchozích letech. „Je zřejmé, že situace je v rámci rozpočtových mantinelů plně pod kontrolou a úřad plní své povinnosti s náležitou péčí a kvalitou. Co se týká výdajů, statistika ukazuje v principu velmi standardní průběh, příjmy jsou plněné přibližně předpokládaným způsobem. V této rovině vlastně není co vytknout. Stav vládních financí je tedy zcela odvislý od politických rozhodnutí,“ zmínil Pacovský.

Za podobně napínavou, jako vývoj rozpočtu, označil Tomáš Pacovský také situaci na trhu práce. Nová data Českého statistického úřadu shrnují vývoj ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Asi nejvýraznějším a ekonomicky také nejvíce důležitým údajem je růst mezd. 

Ve 2. čtvrtletí 2026 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (na přepočtené počty zaměstnanců, tedy za plný úvazek) v celém národním hospodářství (veřejný i soukromý sektor) celkem 51 966 korun. To bylo o 3 105 korun (6,4 %) více než ve stejném období roku 2025. Jelikož se spotřebitelské ceny v daném období zvýšily o dvě procenta, reálně tak průměrná mzda vzrostla o 4,3 %.

„Když tento vývoj porovnáme s daty o hrubé přidané hodnotě a produktivitě práce, viděli bychom podstatně raději růst o jeden nebo raději o jeden a půl procentního bodu pomalejší. Takto se prohlubuje nerovnováha mezi těmito daty. To samo o sobě nemusí znamenat nějaký krizový signál, jde však o změny v přerozdělování výsledku podnikání mezi kapitálem a prací ve prospěch práce. Někdo to může považovat za spravedlivější, my však vidíme riziko poklesu schopnosti investovat u podnikatelského sektoru. Nehledě na fakt, že vzhledem ke stavu veřejných financí je růst mezd ve veřejném sektoru z principu nepatřičný a děje se na dluh,“ doplnil Pacovský.

Mezi důležité zprávy se pak řadí také zjištění ČSÚ, že objem mezd v ekonomice se zvýšil o 7,1 %, přičemž počet zaměstnanců vzrostl o 0,7 %. Bohužel zatím statistici nejsou schopni referovat mediány mezd a některé další konkrétnější údaje, což je dáno změnami spojenými s Jednotným hlášením zaměstnavatele. Každopádně jako obvykle poznamenáme, že uváděná průměrná mzda je v hrubé podobě, tedy před zdaněním, a že této mety dosahuje obvykle o něco méně než 40 procent zaměstnanců.

Graf 3: Meziroční indexy nominální a reálné průměrné hrubé měsíční mzdy (procenta)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/vyvoj-ceskeho-trhu-prace-2-ctvrtleti-2026 

„Samozřejmě uvnitř trhu práce dochází k řadě pohybů, z nichž některé jsou pozitivní. Například pokračuje přesun pracovníků směrem do služeb, ale bez snižování výkonu výrobních odvětví. To ukazuje na pokračování restrukturalizace české ekonomiky. Přibylo skoro 80 tisíc lidí zapojených do trhu práce. To je na hraně zázraku, bohužel největší růst vidíme u nejmladší generace do 24 let, což nám naznačuje pokles vzdělanosti, a pak u lidí nad šedesát let, to je zase demografický efekt, ze kterého nelze mít radost. Ale celkové zvýšení je pozitivní a znamená alespoň nějaké udržení rovnováhy trhu práce,“ zmínil dále Pacovský.

Poznamenal pak, že lehký růst počtu nezaměstnaných jde na vrub především dlouhodobé nezaměstnanosti. To analytický tým PKF APOGEO považuje za příznak dalšího otevírání nůžek mezi nabídkou práce a mezi poptávkou, ale nikoliv v rovině kvantitativní, ale kvalitativní. „Prohlubuje se rozpor kvalifikace, kterou ekonomika chce, a kvalifikace, kterou lidé nabízejí. To je ale letitý jev, nikoliv zásadně nová situace,“ dodal na závěr Pacovský.