Ať se děje, co se děje, ať máme jindy přebytky, jaké chceme, červenec přináší pravidelně schodek v bilanci zahraničního obchodu. Letošek není výjimkou, jen záporné saldo 8,5 miliardy je o pět miliard vyšší, než jaký byl loňský výsledek. Máme také nová data o průmyslové a stavební produkci, která však nijak zásadně nevybočují z letošních trendů. 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO.

„Červencové schodky v bilanci obchodu se zbožím jsou již kolorit. Aktuální propad jen překvapuje velikostí, jinak je vše velmi tradiční,“ poznamenal k novým údajům Postl.

Ten také zdůraznil, že samotná data za jeden měsíc nejsou zase tak důležitá, horší ale je, že jen potvrzují negativní trendy. V lednu až červenci 2026 dosáhl přebytek obchodní bilance rovných 94 miliard korun. „To může vypadat dobře, jenže když si to položíme vedle loňských 126,3 miliardy, tak teprve můžeme vidět ten problém, se kterým se ekonomika utkává. Celkově se prostě poměr mezi exportem a importem zhoršuje. Je to dobře vidět na tom, že od začátku roku stoupl vývoz o 2,8 %, ale dovoz o 4,1 %. Asi není třeba nějak zásadně zdůrazňovat, že tímto tempem se poměrně brzy z čistého exportéra staneme čistým dovozcem a budeme moci zapomenout na to, že by zahraniční obchod se zbožím přispíval k růstu HDP,“ poznamenal dále Postl.

Graf 1: Bilance zahraničního obchodu se zbožím (měsíční data, v miliardách korun)

Graf: PKF APOGEO, zdroj dat: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/zahranicni-obchod-se-zbozim-cervenec-2026, bilance se zeměmi EU a bilance se státy mimo EU matematicky nesouhlasí s údajem o celkové bilanci, což je dáno teritoriálně a metodologicky.

Český statistický úřad také zveřejnil zpřesněná a definitivní data za rok 2025. Loni vzrostl meziročně (tedy ve srovnání s rokem 2024) vývoz o 2,3 % na 4 771,2 miliardy korun a dovoz o 2,9 % na 4 570,9 miliardy korun. Z toho pak plyne, že bilance zahraničního obchodu se zbožím skončila přebytkem těsně nad 200 miliardami korun. „I zde si můžeme samozřejmě říct, že to je skvělé číslo, což bude pravda. Jenže také je pravda, že ten přebytek byl o 20,3 miliardy nižší než v roce 2024,“ poznamenal dále Postl.

Analytický tým PKF APOGEO se samozřejmě průběžně zabývá otázkami vývoje zahraničního obchodu a má k dispozici několik vysvětlení spíše negativních trendů, které nyní vidíme. Jedním z nich je poměrně silná koruna, která již zhruba dva roky překonává očekávání trhu. To sice pomáhá České národní bance v boji s inflací, protože silná koruna zlevňuje importy a tedy tlak na ceny spíše snižuje, jenže určitě nepomáhá exportérům, protože ti jsou naopak znevýhodňování. Aby dostali ve finále stejně korun, musejí prodat v zahraničí dráže. „Jistě, mnoho lidí si může říct, že obchodovat se zahraničím za 25,40 koruny za euro nebo za 24,20 koruny za euro zase nemůže být tak velký skok, když jde o rozdíl ani ne pěti procent, ale samozřejmě je to citelné a na bilanci to má logicky negativní vliv,“ zdůraznil Postl.

Podle něj to také potvrzuje, že jakkoliv probíhá určitá restrukturalizace české ekonomiky, citlivost exportu na kurz ukazuje, že nikoliv dostatečně. „Naše produkce prostě zatím není tak konkurenceschopná, aby byla více rezistentní vůči kurzové změně. To je nepříjemné zjištění, protože to dělá ekonomiku samozřejmě zranitelnou a v případě externích otřesů potenciálně křehkou,“ zdůraznil dále.

Samozřejmě dalším vysvětlením zadýchávání se exportu může být nízká poptávka u našich největších obchodních partnerů. To je často uváděné vysvětlení, ale náš tým s ním není zcela spokojen. „Určitě to má vliv, určitě není marginální. Jenže my dlouhodobě vidíme u průmyslových dat dosti vysokou zahraniční poptávku, což se tak úplně neshoduje se snižováním našeho přebytku. A především platí, že když si vezmeme čísla bilance se zeměmi EU za leden až červenec 2025 a za leden až červenec 2026, tak je tam meziroční zlepšení o více než 22 miliard čili o zhruba 4,3 %. Takže se zeměmi, u kterých si stěžujeme na jejich pomalý růst, se naše bilance vcelku výrazně zlepšuje,“ zmínil dále Postl s tím, že k těmto otázkám se analytický tým ještě v budoucnu vrátí. Pouze krátce se ještě zmíníme o nových datech za průmysl a stavebnictví. 

Co se průmyslové produkce týká, ta v červenci meziročně reálně vzrostla o 3,1 %, nicméně meziměsíčně byla nižší o 1,1 %. Hodnota nových zakázek meziročně vzrostla (ovšem v běžných cenách) o 7,2 %. „Zajímavé a určitě znepokojující je, že zaknihované zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 17,7 %, poptávky domácí byly naopak o 6,6 % nižší. My vždycky varujeme před přeceňováním tohoto volatilního ukazatele, protože u něj ani velké výkyvy nemusejí vlastně říkat nic o skutečném stavu ekonomiky. Jenže když se podíváme trochu zpět, tak trend výrazné převahy zahraniční poptávky nad domácí vidíme prakticky celý letošní rok. Jen na začátku roku byl rozdíl mezi hodnotami dva nebo tři procentní body, před měsícem to již bylo na dohled dvaceti procentních bodů, ale aby se ten rozdíl dotýkal hodnoty 25 procentních bodů jako u nyní zveřejněných červencových údajů, to je novinka,“ zmínil Postl.

Stavební produkce i nadále mírně brzdí, což je ale logické vzhledem k tempu, jakým se zvyšovala poslední dva roky. V červenci meziročně reálně vzrostla o 1,8 %, meziměsíčně byla vyšší o 0,4 %. „Ale abychom zakončili tuto zprávu něčím pozitivním, tak jak v průmyslu, tak ve stavebnictví poklesnul meziročně počet pracovníků o zhruba jedno procento. Oba sektory tedy zvyšují produktivitu práce, přičemž zvláště v průmyslu je tempo toho růstu velmi sympatické,“ uzavřel Postl.