Ačkoliv bychom si asi všichni přáli levnější a dostupnější úvěry, skutečnost tak dobrá nebude. Nová data o inflaci i výsledky modelování různých pracovišť včetně PKF APOGEO ukazují, že náklady na komerční úvěry se budou spíše mírně zvyšovat.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Český statistický úřad s konečnou platností potvrdil, že v červenci se zvýšily meziročně spotřebitelské ceny o 1,7 % a meziměsíčně oproti červnu o 0,6 %. Pochopitelně zvláště ten meziroční údaj 1,7 % působí skvěle, to je číslo pod inflačním cílem, který je stanoven na dvě procenta, zároveň nad dolní jednoprocentní hranicí, kde už bychom začali mluvit o riziku deflace. Jenže stačí jít trochu do struktury těch čísel a tam vidíme, že jádrová inflace je stále vysoká a drží se nad třemi procenty, že ve službách existuje pořád silný cenový růst, který se ne a ne zbrzdit, vidíme tam také ještě pořád regulatorní potlačení cenového růstu u pohonných hmot, jehož ukončení se pravděpodobně naplno projeví v číslech za srpen. To všechno jsou varovné signály a nemůžeme je jen tak přecházet,“ uvedl Pacovský.

Graf 1: Index spotřebitelských cen (meziroční změny, změny proti bazickému roku)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-cervenec-2026 

Jak je vidět na přiloženém grafu, počátek roku byl z hlediska inflace opravdu výborný, Světlejší sloupce ukazují celkový cenový vývoj, který byl v lednu a v únoru skutečně vynikající. Jenže začátek války mezi USA a Íránem mnohé změnil a do dubna inflace akcelerovala. Pak zakročila vláda regulací maximálních cen pohonných hmot, také došlo několikrát k uklidnění konfliktu. Nicméně regulované ceny není možné držet nekonečně dlouho a nekonečně nízko, takže vláda byla nucena postupně ustupovat realitě a volit realističtější cenové hladiny, a nakonec také na konci druhé dekády července regulaci zcela zrušit. Avšak s velkou pravděpodobností se dopady tohoto kroku projeví ještě v srpnu, což je dáno metodologií sběru dat o vývoji cen. 

Ostatně i na grafu je vidět, jak se od dubna zvětšil rozdíl mezi světlým a tmavým sloupcem, tedy mezi růstem celku spotřebitelských cen a růstem cen bez těch, které jsou určeny administrativně. Zatímco v poslední době před válkou v Perském zálivu byl tento rozdíl obvykle 20 až 40 bazických bodů, po zavedení regulací cen pohonných hmot vzrostl na 60 až 70 bazických bodů. To nutně znamená růst napětí v cenovém systému a jeho potenciální nestabilitu.

„Jakkoliv samotná inflační situace je velmi zajímavá, pro naše predikce je samozřejmě podstatnější budoucí vývoj, protože z něj lze vyvozovat na příští změny v cenách komerčních úvěrů a v jejich dosažitelnosti pro podnikatelskou veřejnost. A zde nevidíme situaci nijak optimisticky,“ uvedl dále Pacovský.

 Graf 2: Pravděpodobnostní pásma prognózy inflačního vývoje (meziročně v procentech)

Zdroj: Česká národní banka, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/br-zapisy-z-jednani/Rozhodnuti-bankovni-rady-CNB-1785999600000/ 

Jak vidíme ve druhém grafu, podle poslední predikce České národní banky se sice inflace letos udrží nízko, doslova těsně nad inflačním cílem, ale v letech 2026 a 2027 je třeba počítat s jejím sice velmi mírným, ale přesto jednoznačným růstem. Ještě přesněji je to vidět na údajích shrnutých v grafu třetím.

Zatímco pro letošní rok odhadují experti ČNB snížení inflace až na hladinu dvou procent, pro roky následující obsahuje prognóza odhad vyšší, přesněji 2,5 a pak 2,4 %. Čistě pro srovnání doplňujeme, že poslední makroekonomická predikce PKF APOGEO předpokládá průměrnou letošní inflaci pod 2,3 % a pro rok 2027 hodnotu nad 2,3 %, spíše kolem 2,4 %. Na rozdíl od ČNB tedy očekáváme urychlení inflace ještě na konci tohoto roku, což pak matematicky znamená nižší údaj za rok 2027.

Pro malé a střední podniky je ale důležitější odhad vývoje hodnoty 3M PRIBOR, což je cena peněz na mezibankovním trhu, od které se odvíjí cena komerčních úvěrů. Jak vidíme v datech Grafu 3, pro letošek v souladu s odhadem inflace předpokládá ČNB velmi mírný pokles této sazby, pro příští rok ale vidíme akceleraci směrem nahoru, a ještě v roce 2028 by se tento ukazatel měl podle ČNB držet poměrně vysoko, přinejlepším zhruba na letošní úrovni.

„My v našem červencovém výhledu nabízíme malinko optimističtější vidění světa, ale popravdě je to tím, že datová uzávěrka naší prognózy byla zhruba o měsíc dříve než uzávěrka posledního odhadu ČNB. V současné době bychom došli ke zhruba stejným číslům jako vidíme v prognóze České národní banky. Což pro malé a střední podnikatele znamená v lepším případě stagnaci cen placených za úvěry, v horším případě mírné zdražení úvěrů v obejmu zhruba 15 až 25 bazických bodů,“ doplnil k tématu Pacovský. Červencovou makroekonomickou předpověď PKF APOGEO naleznete ZDE. 

Graf 3: Porovnání předchozí a nové prognózy České národní banky

Zdroj: Česká národní banka, https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/br-zapisy-z-jednani/Rozhodnuti-bankovni-rady-CNB-1785999600000/ 

Samozřejmě jde jenom o předpovědi, nikoliv o skutečné děje, ty mohou nastat jiné, přičemž je po ruce mnoho rizik, která mohou vývoj ovlivnit velmi negativně. Důvody k nějakým pozitivním překvapením při nejlepší vůli nikde nevidíme. Nicméně je dobré doplnit, že z hlediska bankovních rizik se situace vyvíjí nad očekávání dobře a finanční sektor skutečně nemá jediný důvod k restrikci úvěrů proto, že by dlužníci byli nespolehliví či rizikoví.

Graf 4: Struktura úvěrů nefinančním podnikům dle úvěrové kvality (v procentech)

Zdroj: Česká národní banka, https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/publikace-o-financni-stabilite/Zprava-o-financni-stabilite-jaro-2026-00002/, upozornění: Pro správné čtení grafu je dobré zaměřit se i na použitou stupnici – pokud by graf pokrýval celou plochu sto procent sledovaných případů, byla by zelená část daleko rozsáhlejší.

Jak ukazuje graf, podíl úvěrů zařazených do Stupně 1 (zcela bezproblémové) je ve sledovaných skupinách nejvyšší od roku 2019. Ještě podstatnější je vývoj červené plochy v grafu, která představuje Stupeň 3, což jsou nevýkonné úvěry. Pokles v čase je zřetelný a proběhnul i u segmentu MSP. Dlužníci jsou tedy v lepší kondici než před kovidem. Díky tomu mohou banky vytvářet nižší rezervy a oprávky, což se projevuje mimo jiné ve zvyšování jejich zisku.

Statistický úřad v posledních dnech zveřejnil také nové odhady sklizní hlavních zemědělských komodit. „Celkově lze shrnout výhled tak, že letošní sklizeň bude zřejmě jedna z nejhorších v posledních letech, ale díky vysokým zásobám z předchozích sklizní by to nemělo vytvářet nějaký zásadní tlak na růst cen potravin,“ zmínil v této souvislosti Pacovský.

Zpráva ČSÚ v této věci uvádí: „Druhý letošní odhad sklizní k 15. červenci potvrdil meziroční pokles úrody základních obilovin i řepky. Očekává se, že základních obilovin se sklidí 6 392 tisíc tun, to je o 16,9 % méně než v loňském roce. Sklizeň řepky 808 tisíc tun je o pětinu nižší (−20,9 %).“ Letošní sklizeň by se tak stala objemově nejhorší za posledních 14 let. Na druhou stranu však situace nahrává vysoké kvalitě zvláště u obilovin, což mírně kompenzuje objemový pokles.

Pro úplnost ještě doplníme, že nová statistika cestovního ruchu za druhý kvartál roku hovoří o mírném růstu či v podstatě stagnaci počtu návštěvníků i počtu nocí (meziročně +0,5 % a +0,3 %).