Statistici snížili aktuální odhad růstu HDP ve druhém čtvrtletí na 1,9 procenta (ve srovnání se stejným loňským obdobím). Je to o 0,1 procentního bodu méně, než s jakým číslem pracoval asi měsíc starý předběžný odhad.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Nemáme z toho žádnou radost, ale naplňují se naše předpovědi, že růst ekonomiky byl proti předběžnému odhadu Českého statistického úřadu pomalejší. Samozřejmě reálně je jedno, jestli se v daném kvartále zvýší hospodářský výkon o 2,0 nebo 1,9 procenta, protože ten rozdíl je ve velkých číslech HDP sice opticky po převedení na miliardy velký, ale ve skutečnosti u takto abstraktního a agregovaného údaje nepříliš důležitý pro reálný život. Jenže v ekonomice hrají svou roli i pocity, dojmy a sentimenty. Z tohoto hlediska je pokles dynamiky růstu pod dvě procenta nepříjemný. Nehledě na to, že se pak promítá do dalších veličin, například do vztahu dluhu a HDP,“ zdůraznil k novým upřesněným údajům Tomáš Pacovský.

Graf 1: Hrubý domácí produkt a hrubá přidaná hodnota, meziročně, reálná změna, sezónně očištěno

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-hdp-2-ctvrtleti-2026

Z hlediska reálných dopadů pak analytický tým PKF APOGEO za větší problém pokládá změny ve struktuře vývoje HDP, který se stává velmi závislým na konečné spotřebě domácností a konečné spotřebě vlády.

Přínos zahraničního obchodu je naopak v dané době velmi malý a z hlediska pololetního součtu záporný. Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami totiž dosáhlo v běžných cenách hodnoty 99,0 miliardy korun, což je sice velmi pěkné číslo, ale o 20,5 miliardy nižší než ve stejném období předchozího roku. Pokračuje trend rychlejšího růstu importů oproti exportům. Vývoz vzrostl mezičtvrtletně reálně o 0,9 procenta a meziročně o 3,3 procenta, především díky vývozům motorových vozidel, počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a elektrických zařízení. Dovoz se mezičtvrtletně sice nezměnil, avšak meziročně vzrostl o 3,7 procenta. Nicméně tato tempa se v posledních měsících srovnávají a zahraniční poptávka naznačuje možnost jejího oživení.

„K tomu, aby to pomohlo k nějakému zlepšení výhledu HDP pro rok 2026 to má však hodně daleko. Naše upřesněné odhady letošního růstu se proto dostávají v souladu s daty za druhé čtvrtletí pod úroveň dvou procent. Svět a s ním Česká republika by potřebovaly pozitivní signál, pozitivní šok, například konec problémů v perském zálivu. Ale místo toho dostáváme zprávy o dalším obchodním napětí mezi USA a Kanadou, nijak zvláště pozitivní informace z Číny a jiné spíše negativní informace. Třeba i takové v jádru banality, jako je prudký růst cen pohonných hmot u českých pump v posledních dnech a týdnech. Pak není divu, že růst ochlazuje,“ dodal Tomáš Pacovský.

Graf 2: Příspěvky k meziročnímu reálnému růstu HDP, sezónně očištěno

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-hdp-2-ctvrtleti-2026

Proti rychlejším růstům HDP v prvním a ve druhém letošním kvartále se staví také velmi vysoké základny pro výpočty z roku 2025, kdy ekonomika dosahovala skutečně masivního růstu nejprve 2,5 a pak dokonce 2,8 procenta. „Jenže tento efekt bude trvat až do konce roku, protože ve třetím a čtvrtém loňském čtvrtletí se růst 2,8 procenta zopakoval. Ukazuje se nám tady stejný problém, jaký jsme viděli v letech 2013 až 2019. I tehdy bylo hospodářství schopné vydržet ve velmi pěkném tempu čtyři kvartály po sobě, ale pak vždy docházelo k ochlazování. Samozřejmě je to trochu matematická záležitost, ale ukazuje to i na stav reálné ekonomiky. Ta totiž není strukturálně schopna držet vysokou dynamiku delší dobu, a to ani v prostředí globální konjunktury. A k té máme nyní celkem daleko,“ dodal Pacovský.

Mimo jiné to znamená, že představa řešení státního dluhu díky růstu ekonomiky dostává další úder. „Dluh je třeba porovnávat s absolutními čísly, tedy s nominální hodnotou HDP. Takže reálné meziroční indexy získané pomocí deflátoru HDP, který je meziročně 2,6 procenta, nám v tomto příliš nepomohou. Ale i tak ten problém zase narůstá. Když si vezmeme dynamiku růstu dluhu a fakt, že si ve skutečnosti půjčujeme na uhrazení úroků, tak samozřejmě zase roste tlak na zvýšení poměru dluhu k HDP. To je sice také trochu abstraktní číslo, ale má jasné a naprosto reálné dopady do toho, kolik po českých daňových poplatnících chtějí za jejich dluh věřitelé. Poslední aukce státních dlouhodobých dluhopisů se zase cenově přiblížily až na dotek pěti procentům úroku ročně u desetiletých papírů. Hodně zjednodušeně tedy platí, že když si letos půjčíme asi 120 miliard korun na zaplacení úroků z našeho dluhu, tak to vlastně není 120, ale velmi zhruba 180 miliard,“ poznamenal Tomáš Pacovský.

Jistou naději by snad mohlo přinést české ekonomice mírné oživení v Evropské unii. „Ale to je již takové chytání se stébla tonoucím. Jsme v problémech, které budeme muset z největší části vyřešit sami,“ zdůraznil Pacovský.

Graf 3: HDP v ČR a EU, mezičtvrtletní reálná změna, sezónně očištěno

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-hdp-2-ctvrtleti-2026

Mezi nové zajímavé informace zveřejněné Českým statistickým úřadem patří, že objem mzdových nákladů ve 2. čtvrtletí vzrostl meziročně o 7,1 procenta (to není to stejné, jako růst mezd, objem nákladů je závislý na růstu mezd, ale také na růstu počtu pracovníků). Celková zaměstnanost se zvýšila v porovnání s předchozím čtvrtletím o 0,9 procenta a meziročně o 1,5 procenta. Celkový počet odpracovaných hodin vzrostl mezičtvrtletně o 0,7 procenta a meziročně o 2,8 procenta.