Ministerstvo financí České republiky zveřejnilo svoji napjatě očekávanou srpnovou predikci makroekonomického vývoje země. Krátce shrnuto ji lze charakterizovat jako relativně optimistická slova, za kterými se však skrývá přinejmenším několik dosti pesimistických čísel.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Srpnová predikce je vždy očekávána s nemalým napětím, protože na jejím základě připravuje ministerstvo financí základní rámec státního rozpočtu. A zveřejněná zpráva zcela jistě ministrům starosti neubrala, spíše naopak. Pro příští rok sice předpokládá skutečně svižný růst 2,4 %, to je ovšem stejná hodnota, jakou pro rok 2027 obsahovala predikce předchozí z letošního dubna. Pro rok současný však přichází s hodnotou reálného růstu HDP 1,9 % čili mírně nižší, než s jakou se pracovalo na ministerstvu dosud. Ta totiž byla 2,1 %. Důležité je nicméně v dané souvislosti nominální vyjádření, protože vůči němu se počítá schodek rozpočtu. A zde je v nové predikci oproti té starší pro rok 2027 pokles o šest miliard korun na 9 531 miliard. Touto předpokládanou sumou tedy budeme poměřovat rozpočtový plán,“ uvedl pro vysvětlení zájmu o nová data ministerstva financí Pacovský.

Čistě pro zajímavost: Pokud bychom hledali, jaký objem schodku by se vešel do tří procent HDP, bylo by to necelých 286 miliard korun. Hranice čtyř procent je daná sumou 381,2 miliardy korun. Vláda nicméně pracuje s tak zvaným strukturálních schodkem, který nemá být vyšší než 2,9 % HDP, přičemž to je údaj, který byl reportován Evropské komisi.

„Celý konstrukt strukturálního schodku je trochu problematický, ale už s ním musíme žít, protože nejde o výmysl našich vlád, ale stal se součástí standardních vládních politik v rámci celé Evropské unie. Obecně politickým reprezentacím vyhovuje, že skrze výraz strukturální deficit mohou reportovat nižší procentuální schodky vůči HDP. To ale nic nemění na principu, že schodek je nový dluh, a je jedno, jestli je zabalen do slova strukturální nebo není. Pro příští rok platí, že při schodku 380 miliard, ke kterému zjevně směřujeme, a je vlastně jedno, zda to bude o pět miliard více nebo méně, půjde vůči HDP o skoro čtyři procenta a v rovině onoho strukturálního schodku o zhruba 2,9 %,“ doplnil Pacovský.  

Tabulka 1: Saldo a dluh

Zdroj: MF ČR, Makroekonomická predikce České republiky, srpen 2026, strana 10, https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2026/makroekonomicka-predikce-srpen-2026-64935 

Nicméně údaj o plánovaném schodku pro příští rok na úrovni až 380 miliard korun není v principu nový, o tomto objemu se diskutuje již delší dobu a ostatně jej jako odhad obsahuje i makroekonomická predikce vydaná společností PKF APOGEO již před měsícem (ZDE). Ta také obsahovala odhad zpomalení růstového tempa ekonomiky na 2,2 %. „V době přípravy naší predikce jsme ještě neměli k dispozici data za druhé čtvrtletí, které v mezidobí publikoval Český statistický úřad. Takže po pozdějších revizích je předpoklad Ministerstva financí o ani ne dvouprocentním letošním růstu zcela v souladu s tím, jak vidíme situaci i my. České hospodářství zpomaluje a nenacházíme potenciál, že by se trend měl výrazněji změnit,“ konstatoval dále Pacovský.

Upozornil pak také na údaj v Tabulce 1 v posledním sloupci, který obsahuje odhad různých parametrů na konci letošního roku, kde v řádku dluh sektoru vládních institucí v miliardách korun vidíme údaj 4 105. „Dluh vlády a jejích institucí tedy ještě letos přeroste čtyři biliony korun. Ani tento údaj sám o sobě není úplně nový, předpovídala to již předchozí dubnová predikce MF ČR, i když tehdejší suma byla nižší, hovořily o tom i další odhady včetně našich. Konec konců se jednalo a jedná téměř o matematickou jistotu. Ale když se podíváme o několik řádků výše, tam je údaj o podílu úroků placených z dluhů na HDP, tak pro tento rok je to 1,4 %. Což při odhadované letošní nominální hodnotě HDP 8 988 miliard znamená téměř 126 miliard korun, které zaplatí vládní sektor za svůj dluh. Nikoliv na jeho splacení, ale pouze na úrocích. Když jsme před půl rokem psali o tom, že při stávajícím tempu zadlužování a při růstu nákladů na nový český dluh a na refinancování starého se v krátké době, během tří let, můžeme dotknout hladiny 200 miliard korun za rok jenom za obsluhu dluhu, někteří to považovali za přehánění. Ukazuje se, že to přehánění opravdu nebylo,“ zmínil dále Pacovský. Postupné zdražování obsluhy dluhu zachybuje Tabulka 2 v řádku dlouhodobé úrokové sazby.     

Podle jeho slov se však, bohužel pro podnikatelskou obec, naplňují i některé další předpoklady vyslovené v predikci PKF APOGEO. „Již nějakou dobu varujeme, že nevidíme prostor pro zlevnění úvěrů. Když se podíváme na odhady ministerstva, tamní tým zjevně naše obavy sdílí. Data ukazují v řádku úvěry nefinančním podnikům zastavení zlevňování peněz v prvním letošním kvartále a do pololetí obrácení trendu. Když se pak podíváme na předpoklad vývoje sazby PRIBOR 3M, tak tam vidíme nulový prostor pro zlevnění peněz pro podniky, spíše se asi dočkáme mírného zdražení,“ zmínil také Pacovský.

Tabulka 2: Úrokové sazby, průměrná sazba za dané kvartální období, není-li uvedeno jinak
Zdroj: MF ČR, Makroekonomická predikce České republiky, srpen 2026, strana 13, https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2026/makroekonomicka-predikce-srpen-2026-64935, 1) Výnos 10letých státních dluhopisů pro konvergenční účely.

Zároveň však nelze říct, že by se makroekonomická situace vyvíjela vysloveně negativně. Analytický tým PKF APOGEO v této souvislosti upozorňuje na řadu v podstatě pozitivních signálů, které jsou poměrně dobře viditelné v Tabulce 3 a také v Grafu 1.

Tabulka 3: Hlavní makroekonomické indikátory

Zdroj: MF ČR, Makroekonomická predikce České republiky, srpen 2026, strana 10, https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2026/makroekonomicka-predikce-srpen-2026-64935

Graf 1: Podíl úvěrů v selhání na celkových úvěrech, v procentech

Zdroj: MF ČR, Makroekonomická predikce České republiky, srpen 2026, strana 10, https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2026/makroekonomicka-predikce-srpen-2026-64935

V tabulce se jedná například o pokračující velmi dobrou domácí poptávku, která podle ministerstva nebude projevovat známky většího ochlazení, i když i zde byla data mírně posunuta dolů, ale stále ve velmi přijatelných hranicích. Pozitivní je zklidnění odhadu inflačního vývoje, kde jsou oproti dubnové verzi lepší čísla pro tento i příští rok. To je ale v jisté míře dáno snížení odhadu průměrných ročních cen ropy, ovšem důležitý zde není ani tak důvod, jako důsledek. Z pohledu podnikatelů se sice nejedná o příliš dobrý signál, nicméně z úhlu potenciálu spotřeby domácností je dobré, že je zde výhled na rychlejší růst mezd. A konečně graf ukazuje, že ani při zpomalení ekonomického růstu a řadě objektivních potíží hospodářství se nezhoršuje platební morálka podniků. Podíl úvěrů v selhání je velmi nízký. 

„Samozřejmě tam také vidíme zhoršování řady údajů oproti předchozí predikci, ale tímto procesem jsme si letos prošli v podstatě všichni, to není věc ministerstva. Všechna analytická pracoviště zahájila rok s podstatně lepšími výhledy, než pod jaké se podepisujeme nyní. Jenže je velmi obtížné cokoliv počítat a modelovat, když světovou prosperitu nesrážejí objektivní ekonomické důvody, ale daleko více iracionální politické činy. Je však třeba říct, že globální ekonomika projevuje značnou odolnost, což platí i o českém hospodářství, jelikož to, co se dělo s cenami pohonných hmot a ropných produktů muselo přinést výrazné následky,“ zdůraznil Pacovský.