To, co zatím byla jen podezření analytiků, je nyní oficiální. I když jde zatím pouze o předběžný odhad vývoje, tak v prvním kvartále roku 2026 zpomalil růst HDP podle výpočtů Českého statistického úřadu na 2,1  % meziročně a na pouhých 0,2 % oproti poslednímu čtvrtletí roku loňského.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Jako obvykle je třeba říct, že klíčový je trend. Samozřejmě je totiž růst 2,1 % v prvním čtvrtletí, když se na něj podíváme osamoceně, vlastně velmi dobrý. Je to reálné číslo, tedy po odečtení inflačních vlivů, takže jde o opravdové zvýšení výkonu. Ale ten problém je právě v trendu. Přičemž na něm zase nic příliš pěkného není,“ uvedl v komentáři k nové zprávě ČSÚ Pacovský.

Mimořádně ilustrativní je v této souvislosti následující graf:

Graf 1: Vývoj HDP v prvním čtvrtletí 2026 (předběžný odhad)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/predbezny-odhad-hdp-1-ctvrtleti-2026 

„I ve čtení grafů nepříliš vycvičené oko vidí zřetelně, jak se po vrcholu růstu ekonomických aktivit ve třetím kvartále loňského roku trend zlomil k ochlazování růstu. Samozřejmě lze namítnout, a je to poznámka nesporně relevantní, že se letošek již potkává při výpočtu meziročních údajů s vyššími základy roku loňského. To je nesporný fakt. Jenže zpomalování je vcelku dobře viditelné i na modrých sloupcích, které ukazují mezikvartální změny. A to argumentaci vysokým základem velmi relativizuje,“ uvedl dále Tomáš Pacovský.

V daném období je velmi podstatnou otázkou, nakolik se do zpomalení ekonomiky již stihnul promítnout válečný konflikt mezi Spojenými státy a Izraelem na straně jedné, a Íránem na straně druhé. „To je v danou chvíli opravdu těžko posoudit. Zatím nemáme k dispozici některá data, která by pro vyhodnocení byla potřeba, především výsledky průmyslu za březen. My víme, že první dva měsíce roku nebyly špatné a vyvolávaly přinejmenším mírný optimismus, ale trendově to také nebylo bezproblémové – a to ještě před zastavením dopravy v Hormuzském průlivu. Velmi předběžně předpokládáme, že se konflikt v HDP již projevil, ale ten vliv byl zatím velmi malý. Lze hovořit o desetině procentního bodu, kterou jsme takto ztratili. A ani s ní navíc by se trend nezměnil. Byl by lépe zamaskován, ale nezměnil by se,“ prohlásil Pacovský.

Společnost PKF APOGEO vydala v poslední době několik rozsáhlejších zpráv, které se této problematiky dotýkají. Jde především o naši analýzu problematiky globálního obchodu s ropou a zranitelnosti trhů v souvislosti s třetí válkou v Perském zálivu (ZDE), makroekonomickou predikci na roky 2026 a 2025 (ZDE) a již zmíněnou zprávu o vývoji průmyslu v lednu a v únoru (ZDE). 

„Bohužel se jednoznačně potvrzuje naše poměrně temná představa, že s prodlužováním války a s tím, jak bude nadále omezena doprava v Hormuzském průlivu, se budou rychle zvyšovat i škody na globální ekonomice, což v českém případě nutně znamená i na naší domácí ekonomice. Skutečně nepropadáme optimismu při každém přechodném poklesu ceny ropy, protože vidíme především rostoucí fundamentální strukturální nedostatek suroviny, který je sice zatím mírněn uvolňováním rezerv a předchozím přebytkem na trzích, ale situace se napíná každým dnem,“ dodal dále Tomáš Pacovský PKF APOGEO.

Tyto předpovědi ostatně korespondují i s aktuálním vývojem cen ropy na světových trzích. 

Graf 2: Cena za barel ropy Brent v USD

Zdroj: oEnergetice.cz, https://oenergetice.cz/energostat/ceny-aktualne/ropa-brent 

Konec dubna byl ve znamení rychlého růstu ceny a velmi nervózního obchodování, přičemž klidu na trzích nepřidal ani započatý rozpad OPEC, kdy Spojené arabské emiráty vystoupily z organizace exportérů ropy a ohlásily také konec přítomnosti ve skupině OPEC+.

„Platí naše predikce, že čím déle bude tato situace trvat, tím masivnější bude dopad na českou ekonomiku. Ještě stále se nepřihodilo nic doslova fatálního, ale nejsme daleko od chvíle, kdy již půjde o škody v tomto roce nenapravitelné,“ řekl dále Pacovský.

Český statistický úřad také zveřejnil nová data o zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Podíl zaměstnaných k celé populaci 15–64letých (míra zaměstnanosti) dosáhl v březnu 75,5 %, to je meziroční pokles o 0,3 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, tím je myšleno k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných (míra nezaměstnanosti), dosáhl v březnu 3,3  % (loni ve stejném měsíci to bylo 2,8 %). 

„Zde je jasné, že se válka ještě nemohla nijak projevit. Tento pomalý postupný růst celkového čísla za muže i ženy dohromady, který sledujeme v posledních zhruba dvanácti měsících, je spíše výsledkem sice vlažných, ale přesto probíhajících strukturálních a technologických změn v ekonomice. Za pozornost v této souvislosti stojí odlišný vývoj u mužů a u žen a také vnitřní struktura změn v oblasti nezaměstnanosti,“ dodal k tomuto tématu Pacovský s tím, že se však jedná o složitější problematiku, která je vhodnější pro hlubší studii. (Analytický tým PKF APOGEO se otázkám zaměstnanosti a dostupnosti pracovních sil především z pohledu malých a středních podniků zaobíral z odlišného úhlu pohledu, před časem ve studii ZDE.)

Graf 3: Nezaměstnanost v březnu 2026 ve srovnání s předchozími deseti lety

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-brezen-2026