Dobrá zpráva pro podnikatele: Domácnostem se žije lépe

Nově zveřejněná studie Českého statistického úřadu o finanční situaci tuzemských domácností má z hlediska živnostníků i malých a středních podniků jedno důležité poselství. Ve zkoumaném období se českým domácnostem začínalo žít lépe. Jejich finanční stabilita posilovala a přibývalo disponibilních příjmů.

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Vítězslav Hruška, Senior Partner PKF APOGEO.

„Z hlediska podnikatelské veřejnosti, a platí to také či spíše především v oblasti služeb a maloobchodu, přináší samozřejmě každá statistika informaci o minulosti. Z pohledu příštích tržeb se proto zjištění, že čisté příjmy domácností vzrostly v roce 2024 v nominálním vyjádření o 5,4 %, a tedy po odečtení inflačního vlivu reálně o tři procenta, může zdát vlastně zbytečné. Ale nám to dokládá na velmi robustním a spolehlivém datovém základě, že dnešní růst maloobchodního obratu a konečné spotřeby domácností stojí na pevném základě, že jde o udržitelný trend. A to má svůj význam pro plánování, investice a řadu dalších podnikatelských rozhodnutí,“ poznamenal Hruška a dodal, že zároveň je možné přesněji dovodit, jaký mix spotřeby úspor a růstu příjmů v daném období domácnosti volily, což dále umožňuje lépe indikovat potenciální chování příští.

Díky nyní vydané zprávě (k dispozici ZDE) je totiž možné zasadit řadu novějších, ale dílčích informací do kontextu vývoje, doplnit trendy a upřesnit odhady o chování spotřebitelů. Pominout pak nelze, že tato informace se v rovině údajů o příjmech a výdajích sice týká roku 2024 a do jisté míry v subjektivních výzkumných otázkách roku 2025, ale přináší zase bohaté regionální a další členění domácností a vývoje v nich. Na jejím základě proto lze pracovat s upřesňováním odhadů i pro socioekonomické skupiny nebo pro jednotlivé kraje.

Významnou informací například může i z dlouhodobého hlediska být zjištění, že podle jejich subjektivního pocitu při výzkumu připustilo obtíže či obtíže při zvládání své finanční stability 13,5 % všech domácností v zemi. Mírně na 18,4 % (o 0,4procentního bodu) vzrostl podíl těch domácností, které vycházely se svými příjmy snadno či velmi snadno. „Pohled do dat nám pak říká, že nejde jenom o problém v subjektivním hodnocení, protože při růstu čistých reálných příjmů o tři procenta bychom čekali asi nějaké meziroční zlepšení. Problém je ale v rozložení toho růstu, kdy největší prospěch čerpaly domácnosti bohatší a středně příjmové,“ uvedl Hruška.

I z toho důvodu se nijak zásadně nemění podíl rodin ohrožených příjmovou chudobou. „Celý konstrukt příjmové chudoby je problematický z hlediska metody, ale je používaný mezinárodně a všude ve vyspělých zemích stejně, takže i když ekonomové a sociologové znají chyby tohoto systému, stále s námi přežívá. Trendy však ukazuje správně. V České republice se dlouhodobě pohybujeme kolem devíti až deseti procent domácností, což je údaj velmi nízký. Ale z toho nelze dělat závěry, protože způsob výpočtu opticky vylepšuje situaci v zemích, kde nejsou tak dramatické příjmové rozdíly. Díky tomu řada bohatých států vykazuje velký podíl domácností v ohrožení, množství států chudších je však v tomto srovnání mezi nejlepšími,“ varoval před zjednodušenou interpretací Hruška. Každopádně v roce 2024 a do jisté míry i 2025 se ohrožení příjmovou chudobou týkalo zhruba jednoho milionu obyvatel České republiky, přičemž v největším nebezpečí jsou tradičně domácnosti neúplných rodin s dětmi, kde jde o více než třetinu.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou je určena jako 60 % mediánu přepočteného disponibilního příjmu domácnosti se zohledněním velikosti a složení domácnosti. Aby domácnost jednotlivce v roce 2025 nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou, musel být její čistý měsíční příjem vyšší než 19 090 korun, domácnost dvou dospělých musela mít příjmy vyšší než 28 635 korun za měsíc, rodič s dítětem do 13 let musel mít více než 24 817 korun a partnerský pár se dvěma dětmi do 13 let více než 38 180 korun měsíčně. 

„Co je podstatné pro podnikatele bych shrnul asi takto: Tato data ukazují, že růst maloobchodních prodejů a konečné spotřeby domácností, který jsme zaznamenali v letech 2024 a 2025, byl postaven na pevných a velmi solidních příjmových základech. Při doplnění novějších údajů můžeme konstatovat, že trend růstu spotřeby domácností bude s největší pravděpodobností pokračovat. V roce 2026 zřejmě nedosáhne tak vysokého tempa, jako loni, ale rozdíl nebude velký. Můžeme směle očekávat u maloobchodního obratu reálné zvýšení o 2,5 %. Je tedy vhodný čas přemýšlet, samozřejmě s ohledem na regionální a oborová specifika, o případném rozvoji podnikání, neboť trh tomu bude vysoce pravděpodobně nakloněn,“ poznamenal na závěr Hruška.

Český statistický úřad také potvrdil svůj předběžný odhad vývoje inflace v lednu 2026. Během něj spotřebitelské ceny meziměsíčně vzrostly o 0,9 % a meziročně pak o 1,6 %. 

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-spotrebitelskych-cen-inflace-leden-2026 

Novou informací jsou ale dopočty do stavu bez administrativního přenesení plateb POZE z konkrétních odběratelů na všechny daňové poplatníky prostřednictvím státního rozpočtu. ČSÚ dopočítal, že bez zahrnutí tohoto opatření by úhrnný index spotřebitelských cen meziměsíčně dosáhl hodnoty 101,3 % (namísto 100,9 % ), z toho u elektřiny 100,8 %(namísto 91,6 %). Meziroční index by pak dosáhl hodnoty 102,0 % (namísto 101,6 %), z toho u elektřiny 96,7 % (namísto 87,8 %).

„Jásání nad nízkou lednovou inflací nám připadá hodně předčasné. Samozřejmě se projevuje zlevnění elektrické energie, což má nesporně svůj význam, avšak pokud se podíváme třeba na trend u potravin a nápojů nebo služeb, tak to skutečně neukazuje na důsledné zkrocení inflace. Přestože je údaj o inflaci nejnižší od roku 2026, tak to vůbec neznamená, že by bankovní rada České národní banky měnila svou jestřábí strategii. Ten vývoj je pozitivní, ale do nemalé míry poněkud umělý,“ zakončil Vítězslav Hruška.