Špatné zprávy o veřejných financích se stanou běžným koloritem příštích čtvrtletí i let. Poslední informace statistického úřadu ministerstva financí to potvrzují, ostatně stejně jako rozhodnutí vlády předložit Poslanecké sněmovně na příští rok návrh rozpočtu s deficitem 386 miliard korun. 

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO. 

„Vstoupili jsme do období, ve kterém proti sobě stojí dvě politiky, které by v optimálním případě měly spolupracovat. Na jedné straně je to expanzivní fiskální politika ministerstva financí, na straně druhé pak jestřábí protiinflační politika České národní banky. Varujme se ale zjednodušené interpretace tohoto stavu. Jejich rozpor totiž nemusí být v principu kontraproduktivní, bylo by chybou to tak vykládat, protože každá má svoje cesty, sleduje svoje cíle. Zvyšuje se ale pravděpodobnost, že úspěšná nebude ani jedna,“ uvedl k aktuálnímu nastavení a krokům Tomáš Pacovský. 

Ten také připomenul, že analytický tým PKF APOGEO předpokládá letos ještě jedno zvýšení základních sazeb ČNB o 25 bazických bodů na úroveň 4,00 % p.a. Měnově-politická zasedání bankovní rady se uskuteční v první dekádě listopadu a pak týden před Vánoci, větší pravděpodobnost, že ke zvýšení dojde očekává tým již na listopadovém jednání. Více k tomuto tématu ZDE. 

Potvrzení nedobrého trendu veřejných financí 

Jedním z důvodů, proč analytický tým předpokládá změnu již v dřívějším termínu, jsou nová data o vývoji schodku a dluhu sektoru vládních institucí. Zde je třeba zdůraznit, že celý sektor je rozsáhlejší než samotný státní rozpočet, takže některá uváděná data vypadají lépe než ta o samotném rozpočtu, která má většina veřejnosti častěji na očích. 

"Jde o to, že jedna věc je státní rozpočet, jeho schodek v absolutních číslech i relativní stav k HDP, druhá věc je hospodaření celého sektoru vládních institucí. Když to zjednodušíme, tak sektor vládních institucí zahrnuje kromě vlády jako takové navíc obce, kraje či zdravotní pojišťovny. Jsou tam ještě jisté rozdíly v účetních postupech, ale ty nemají obvykle větší význam. V naší aktuální situaci platí, že schodek vlády je vylepšován přebytky obcí a krajů. Co se objemu dluhu a poměru k HDP týká, tam vidíme mírně vyšší čísla než u vlády samotné, protože dluh se sčítá,“ zmínil dále Pacovský.  

Při interpretaci grafu je třeba zachovat jistou ostražitost. Například samotná křivka vztahu k HDP po jednotlivých čtvrtletích může vyvolávat na první pohled dojem určitého zlepšení situace. Před tím však Pacovský varuje: „Když si vezmeme druhý kvartál letošního roku, nelze ho srovnávat s prvním letošním, ale zase s druhým kvartálem roku předchozího. A pak vidíme, že ten trend je špatný. Také je dobré si uvědomit, že podíl vůči HDP je počítán vždy k danému HDP, jak bylo vytvořeno v určitém konkrétním čtvrtletí, není to číslo, které bychom mohli aplikovat na celý rok.“ 

Rozdíl mezi hospodařením vlády a vlivem zbytku sektoru je pak dobře vidět na těchto číslech: Ve druhém čtvrtletí ústřední vládní instituce (tedy primárně vláda jako taková) hospodařily se schodkem 107,1 miliardy korun. Ten meziročně vzrostl o 74,7 miliardy. Hospodaření místních vládních institucí skončilo ve stejné době naopak v přebytku ve výši 60,7 miliardy korun, což v meziročním srovnání znamená zlepšení o 19,6 miliardy. 

„Kdybychom nové údaje měli shrnout, tak trend je jasný a odpovídá tomu, jak se vyvíjí v poslední době diskuse o veřejných financích. Jde o to, nakolik se vládě podaří prostřednictvím fiskální expanze podpořit ekonomický růst. Samozřejmě by pro nás všechny bylo dobré, kdyby ta politika přinesla kýžené výsledky, ale řada dílčích údajů, které jsou o vývoji ekonomiky nyní k dispozici, to nijak zvlášť nepotvrzuje, spíše naopak. PKF APOGEO zveřejní na konci října svoji makroekonomickou predikci na konec tohoto roku a na rok příští s výhledem na delší období. Zatím pracujeme spíše s tím, že ve třetím kvartále roku dojde k dalšímu zpomalení hospodářského růstu, ale v tuto chvíli ještě čekáme na nové údaje,“ doplnil Tomáš Pacovský. 

Dluh celého sektoru se ve druhém letošním kvartálu dostal na hodnotu 43,8 % HDP. To je o desetinu procentního bodu horší stav než ve stejném loňském období a o 1,4 procentního bodu horší úroveň než ve 2Q/2024. Stát také prostřednictvím Českého statistického úřadu zaslal Evropské komisi (přesněji Eurostatu) podklady ke druhé notifikaci hospodaření veřejného sektoru za loňský rok. 

„Tam není žádné překvapení, ostatně ta čísla jsou již nějakou dobu známa, nyní jde jenom o to, zda byla férově zjištěna. Ke konci měsíce budeme mít odpověď z Bruselu, ale neočekáváme, že by měl nastat nějaký výraznější problém,“ uvedl k tomu Pacovský. 

V kostce lze shrnout, že saldo hospodaření sektoru vládních institucí skončilo za rok 2025 schodkem ve výši 2,2 % HDP, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v roce 2024. Výše zadlužení sektoru dosáhla na konci roku 2025 úrovně 44,2 % HDP, při meziročním nárůstu o 0,9 p. b. Co se týká údaje o poměru dluhu k HDP, jenom připomínáme, že je ošidné srovnávat notifikaci, která se týká celého roku, se čtvrtletními údaji, kde jde o vztah k HDP vytvořeném v daném kvartálu. „Jakkoliv to může být překvapivé, tak tvorba HDP během roku nemálo kolísá, takže se skutečně nedá říct, že poměr dluhu k HDP 43,8 % v letošním druhém čtvrtletí je oproti stavu roku 2025 zlepšení,“ poznamenal k tomu Pacovský. 

Nová zjištění statistiků také potvrdila trend sice velmi mírného a přerušovaného, nicméně postupného zvyšování nezaměstnanosti. Podíl nezaměstnaných k ekonomicky aktivním, to znamená k součtu zaměstnaných a nezaměstnaných, činil v srpnu 3,4 %. Meziročně se zvýšil o 0,3 procentního bodu. Míra nezaměstnanosti mužů dosáhla 2,8 %, u žen 4,0 %. 

„Jako tradičně při této příležitosti opakujeme, že by bylo naivní interpretovat tento růst jako ochlazování vyhrocené situace na trhu práce. Dynamický růst mezd a také údaje o vývoji dlouhodobé nezaměstnanosti totiž ukazují, že jde o důsledek prohlubujícího se rozporu mezi tím, co trh práce zaměstnavatelům nabízí, a tím, co zaměstnavatelé na trhu práce hledají. Ve skutečnosti totiž pouze přibývá lidí, kteří se svojí kvalifikací zcela míjí s potřebami trhu. Ostatně je to vidět i na opačném údaji o zaměstnanosti, tedy o tom, kolik lidí v daném věkovém rozpětí na trh práce vstupuje. Podíl zaměstnaných k celé populaci mezi patnácti a čtyřiašedesáti lety věku dosáhl v srpnu 75,4 %, u mužů je to skoro osmdesát procent. To jsou extrémně vysoká čísla,“ zmínil na závěr Pacovský s tím, že tomuto tématu se věnovala obšírněji jedna z předchozích studií zveřejněných společností PKF APOGEO ZDE.