12. 11. 2026
Novinky a blog
Ceny výrobců rostou. A vaše?
Nová data Českého statistického úřadu ukazují poměrně rychlý růst cen producentů. Z pohledu celé ekonomiky je nejvíce rizikové zvýšení cen u průmyslových producentů meziročně o 4,7 % při meziměsíční dynamice 0,9 %. Zvýšily se i ceny stavebních prací (+4,2 % meziročně) a tržních služeb pro podniky (+3,1 % meziročně). Ostře sledované ceny zemědělských producentů vzrostly oproti loňsku o mírných 0,8 %, ovšem ve srovnání se zářím o velmi dramatických 11,9 %.
Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.
„Tentokrát se na informace o vývoji cen producentů čekalo v analytické obci s o něco větším napětím než jindy. Jde samozřejmě o důležitou informaci v každém případě, ale po posledním zasedání bankovní rady a překvapivém poměru hlasování pouze 4 pro zvýšení sazeb proti třem pro ponechání sazeb, šlo o to, zda nová data nakloní misku vah spíše ke zpřísňování měnové politiky nebo zda otevřou dveře holubicím,“ uvedl v prvním komentáři Pacovský.
Dodal pak, že tento signál o říjnovém vývoji cen producentů zatím nedává holubicím příliš mnoho šancí a posiluje spíše jestřábí vidění situace české ekonomiky.
Od listopadového zasedání bankovní rady očekávaly trhy v podstatě automaticky zvýšení 2T repo sazby České národní banky z předchozí úrovně 3,75 % na 4,00 % (více ZDE) K tomu i došlo. Avšak analytici předpokládali, že rozhodování bankovní rady bude jednoznačné, neboť trhy vyhodnocovaly většinu signálů z oblasti cen jako rizikové. Proto bylo oznámení na tiskové konferenci o tom, že bankovní rada rozhodla v poměru 4:3 (a nikoliv 7:0) chápáno jako šokující a jako potenciální zpochybnění odhodlání banky postavit dostatečnou protiinflační hráz.
„My jsme se celkem vědomě zdrželi větších komentářů, protože jsme nejprve chtěli číst zápis ze zasedání bankovní rady. Jedna věc je totiž samotné hlasování, druhá věc pak je, kdo konkrétně se přiklonil, na kterou stranu, a konečně třetí věc je argumentace, kterou jednotliví členové použili pro vysvětlení svého postoje,“ zdůraznil k tomu Tomáš Pacovský. Podle jeho slov je po prostudování zápisu zjevné (pro zájemce ZDE), že bankovní rada se nemění z jestřábí na holubičí a že hlavní rozdíl v názorech byl o načasování a o tempu, nikoliv o samotné potřebě postavit proti riziku růstu cen dostatečnou překážku v podobě zdražení krátkých peněz.
„Kdybych tu diskusi měl opravdu velmi drsně zjednodušit na samotnou dřeň, tak tam šlo za prvé o to, jak má banka reagovat ve chvíli, kdy není schopna predikovat délku konfliktu v Perském zálivu, a tedy ani délku jeho dopadů na ceny, za druhé pak o to, jestli se již problém ze světa energií začal propisovat do ostatních cen a případně jak dlouho a jak silně to propisování budeme pociťovat. Naštěstí tam tedy nečteme žádné teze o tom, že nesmí být obětován růst. Celé se to točilo jen kolem toho ratia a základní problematiky, zda je již situace tak posunutá, že je třeba sazby upravit,“ shrnul věc Pacovský.
Analytický tým PKF APOGEO nicméně s odkazem na novou informaci statistiků o produkčních cenách upozorňuje, že jejich dynamika nahrává interpretaci, že propisování cen z energetiky do zbytku ekonomiky začalo a že bude poměrně výrazné.
O co tento názor opíráme:
- v oblasti průmyslových cen platí, že dlouhodobě je růst cen energií výrazně rychlejší než růst cen ostatních položek, které jsou sledovány v rámci cen průmyslových producentů, položky bez energií zdražují více než třetinově oproti samotným energiím (35,4 % tempa energií jako takových, pokud bereme jako základ stav roku 2015), pokud se však podíváme na data za poslední rok, tedy údaje ve sloupci SOPR, pak vidíme, že v tomto srovnání dosáhly ostatní položky růstu cen jenom v rozsahu 27,8 % růstu cen energií. Z historického hlediska tedy existuje (i bez případného dalšího růstu globálních cen a zhoršování situace na komoditních trzích) určitý prostor růstu cen ostatních komodit tak, aby tyto dorovnaly historický obvyklý vztah. Samozřejmě pokud by to nastalo, promítne se změna postupně (i když nikoliv nutně plně) do spotřebitelských cen zboží, tedy do hlavní kategorie jádrové inflace (jádrová inflace je inflace měřená spotřebitelskými cenami ovšem zjednodušeně řečeno bez cen energií a potravin),
- vidíme značný problém v oblasti cen zemědělských produktů, meziroční růst 0,8 % je zatím sice téměř zanedbatelný, ale meziměsíční dynamika téměř dvanáct procent je obrovská, především ale i oněch 0,8 % meziročního růstu je dramaticky mnoho (viz graf níže) ve srovnání s obvyklým stavem v posledních měsících, kdy potraviny efektivně brzdily celkový inflační trend. Toto období tím končí, jestliže tedy dosud platilo, že spotřebitelská inflace se díky potravinám držela na nižších úrovních než inflace jádrová, nyní je dosti pravděpodobné, že po propsání cen producentů do finálních cen se situace (postupně) změní,
- k menším, nicméně stále citelným růstům, dochází i v dalších oblastech cen ve stavebnictví a cen tržních služeb pro podniky, v obou případech je dynamika vyšší než celkově v kategorii spotřebitelských cen, což vede k předpokladu, že i tento zdroj bude v budoucnosti působit směrem k růstu inflace.
Index cen průmyslových výrobců podle hlavních průmyslových skupin (říjen 2026)
Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/indexy-cen-vyrobcu-rijen-2026, SOPR = stejné období předchozího roku
„Celkově tedy vidíme značnou pravděpodobnost naplnění scénáře, který obsahuje jak naše vlastní prognóza, tak i prognóza České národní banky a dalších pracovišť. To znamená, že ještě koncem roku se inflační tlaky zvýší a že první polovina roku příštího bude ve znamení růstu indexu spotřebitelských cen výrazně nad tři procenta meziročně, dost možná až těsně k procentům čtyřem. V tu chvíli bude hodně záležet na struktuře problému, na tom, jak se bude chovat jádrová inflace, a především jak se budou vyvíjet energetické ceny,“ uvedl k tomu Pacovský. (Shrnutí posledních prognóz najdete ZDE.)

Tomáš Pacovský také dodal, že v danou chvíli analytický tým nadále předpokládá zvýšení klíčové sazby České národní banky na úroveň 4,25 %, a to v první části roku, nejspíše na konci prvního kvartálu. „My asi rozumíme tomu, že se některým členům bankovní rady nechtělo zasahovat nyní na posledním zasedání a že měli tendenci vyčkat na další údaje. To je relevantní postoj. Nicméně první z těch dalších údajů již máme a nejsou to dobrá čísla. Nemáme důvod předpokládat, že by mělo dojít ke zlomovému propadu energetických cen na světových trzích, přestože zprávy z oblasti ropy jsou pozitivní a trhy znovu žijí v prostředí přebytku nabídky. Ale to všechno je tak křehké, že stačí jedna či dvě události, aby se věci pohnuly zcela jiným směrem. Navíc světové rezervy byly vyčerpány, bude snaha o jejich doplnění, což povede k vyšší než obvyklé poptávce. Těch momentů je prostě hodně a celkově nám dávají dohromady obrázek, ve kterém s vysokými cenami budeme žít ještě nějakou dobu,“ zdůraznil Pacovský.
Otázky pro malé a střední podniky
Zrychlování cen průmyslových výrobců i dalších producentů staví management malých a středních podniků před poměrně zásadní otázku: Jsme také schopni požadovat od našich zákazníků vyšší cenu, jako to dělají ostatní podnikatelské subjekty?
Je to důležitá otázka. Nechceme tím říct, že by měl každý hned tlačit svoje ceny nahoru stejně, jako to dělá většina okolí. Jde o něco jiného, totiž o analýzu toho, zda moje produkty či služby jsou takové, abych podobný pokus mohl udělat. Je zjevné, že cenové poměry uvnitř ekonomiky se nyní dosti dynamicky mění, takže podnikatelé by měli svoje výsledky sledovat ještě pečlivěji a skutečně detailně,“ zmínil pak Pacovský.
Nezaměstnanost stále není problém
Nová data ČSÚ shrnula také údaje o zaměstnanosti a nezaměstnanosti za třetí kvartál letošního roku. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) meziročně vzrostla o 0,2 procentního bodu a ve 3. čtvrtletí roku 2026 činila 3,2 %. Velmi mírně se zvýšila zaměstnanost, a to procentuálně i v absolutních číslech. Výrazně přibývá lidí s více zaměstnáními, jejich počet překročil počet nezaměstnaných.
„I v této oblasti se v ekonomice dějí zajímavé věci, které stojí za pozornost. Určitě se k tomuto tématu vrátíme detailněji začátkem příštího roku, až budou pohromadě údaje za celý letošek. Trh práce je velmi napjatý a dá se říct, že k malým a středním firmám nepříliš přátelský. To napětí je vidět třeba i na skutečnosti, že zatímco podle starších předpovědí již touto dobou měl ochlazovat růst mezd, ve skutečnosti je pořád dosti dynamický,“ uzavřel Pacovský.
Autor: Tomáš Pacovský - Managing Partner