Trh práce: Pokles napětí se nekoná a konat ani nebude

Analytický tým PKF APOGEO, 16. března 2026, psáno k situaci 13. 3. 2026

Situace na českém trhu práce dlouhodobě znepokojuje podnikatelskou veřejnost. Podle všech relevantních výzkumů je právě ze strany podnikatelů a manažerů považována za jedno z největších omezení pro silnější a stabilní ekonomický růst hospodářství. Jak prokázalo nedávné zkoumání společnosti PKF APOGEO, týká se to i segmentu malých a středních podniků. 

Pouze připomeneme, že příslušnou zprávu naleznete ZDE. Mimo jiné z ní plyne, že v posledních letech (2023, 2024 a 2025), ve kterých byl vždy na konci daného období výzkum uskutečněn, považuje tento problém za omezující 27 až 29 procent respondentů z řad malých a středních podniků. Nejobvyklejší reakcí je snížení nároků na kvalifikaci hledaných pracovníků a vyšší výdaje na jejich rekvalifikaci.

Zároveň především v loňském roce (a tento trend přetrvává i v prvních letošních měsících), jsou podnikatelé z různých stran (analytici i vládní kruhy) ujišťováni o tom, že napětí na trhu práce klesá. Následující analýza se tedy zaměřuje na verifikaci tohoto tvrzení a dále na pokus predikovat vývoj situace na trhu práce v roce 2026 a v letech 2027 a 2028. Naše analýza vychází ze studie Českého statistického úřadu Vývoj českého trhu práce – 4. čtvrtletí 2025 (ZDE), z dalšího výstupu ČSÚ Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – 4. čtvrtletí 2025 (ZDE), z již zmíněného výzkumu Ekonomický a personální výhled firem pro rok 2026 (PKF APOGEO ZDE), z posledních predikcí MF ČR (Makroekonomická predikce – leden 2026 ZDE) a České národní banky (Zpráva o měnové politice – zima 2029 ZDE) a z dalších statistických dat i informací od jednotlivých analytických pracovišť.

Obecné předpoklady

Obecným a sdíleným předpokladem přitom je již zmíněná teze o poklesu napětí na trhu práce. Ta vychází z údajů o mírně rostoucí nezaměstnanosti v české ekonomice, což je nesporný a na datech plně ověřený trend, který se projevuje bez ohledu na použitou metodiku. Zde je vhodné doplnit, že nezaměstnanost je měřena dvěma základními způsoby, přičemž na tomto místě nechceme zabředávat do detailnějších metodologických zákoutí této problematiky, neboť pro naše okamžité účely není samotná metoda podstatná. Důležitý je trend, který se však objevuje bez ohledu na konkrétní postup při získávání údajů. Pro naše účely postačí vědomí, že podle metodiky Výběrového šetření pracovních sil (obecná míra nezaměstnanosti, ČSÚ, ILO) jsou aktuální výsledky pro ČR mírně nad úrovní tří procent, registrovaná míra nezaměstnanosti (MPSV) udává hodnotu mírně nad pěti procenty. Podstatnější však je, že od konce roku 2024 sledujeme v obou křivkách relativně soustavný (s ohledem na sezónnost) růst, což ostatně velmi přesně ukazuje Graf 1.

Přes tento fakt, který je (jak jsme již zmínili) nesporný a doložený, pokračuje v ekonomice dosti rychlý růst mezd, který je rychlejší než růst produktivity práce. O této skutečnosti jsme opakovaně informovali, například ZDE s výmluvným titulkem Mzdy rostou skvěle. Až moc. Teoreticky by ale snižování napětí na trhu práce mělo téměř automaticky vést ke zpomalení tempa mzdového růstu, neboť to by odpovídalo základním tržním vztahům poptávky a nabídky. Pokud se to neděje, pak se nabízí několik možných vysvětlení. Těmi hlavními jsou:

• pokles podílu nelegálního zaměstnávání, který by musel být tak výrazný, aby ovlivnil celková data,
• zásadní nepoměr mezi poptávanou kvalifikací a nabízenou kvalifikací, což by vedlo k pokračování stavu nutnosti udržet stávající pracovníky a získat nové prostřednictvím zvýšení mezd. 

Naše analytické pracoviště se kloní k druhé možnosti jako k té, která je převládající, přestože verzi první nezavrhujeme a přikládáme jistý vliv i této variantě.

Hlavní trendy vývoje

Na druhou stranu z Grafu 1 také vidíme, že česká ekonomika v minulosti pracovala, jak s poměrně nižšími daty míry nezaměstnanosti než jaká vykazuje nyní, tak ale i s daty vyššími. Přičemž ovšem třeba období roku 2016 a následujících tří let, kdy nezaměstnanost citelně klesala, bylo spjaté s poměrně dynamickým (i když nerovnoměrným) růstem ekonomiky. 

Graf 1: Obecná míra nezaměstnanosti, měsíční data, leden 2016 – leden 2026

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-a-ekonomicke-aktivity-leden-2026 

V této souvislosti je nutné upozornit na zvláštní okolnost, totiž na skutečnost, že jakkoliv je povětšinou trend v míře nezaměstnanosti vztahován k růstu produktu a případně produktivity práce, v roce 2024 a 2025 docházelo k růstu nezaměstnanosti v prostředí, kdy se výkon ekonomiky zvyšoval. Zároveň přišel také růst produktivity práce (pokud za její míru přijmeme ukazatel hrubé přidané hodnoty HPH), tedy reálná HPH se zvyšovala rychleji než reálný HDP.

Tuto skutečnost zachycuje Tabulka 1. Rozdíl se zdá být relativně malý (celoročně jde o 0,2 procentního bodu), avšak to je u daných veličin poměrně významné číslo, které právě směrem k nezaměstnanosti má významný vliv. Přičemž při srovnání zaměstnanosti vidíme mezi posledním čtvrtletím roku 2025 a stejným obdobím roku 2024 mírný růst (+1,3 procenta). Zároveň se tedy odehrál růst HPH (rostla přidaná hodnota), HDP (rostl produkt), zaměstnanosti (zvýšil se počet pracujících lidí) i míry nezaměstnanosti (vzrostl počet lidí hledajících práci).

Jak jsme však na konto růstu zaměstnanosti v absolutním (celkový počet pracujících) i relativním (podíl na celku věkové skupiny) vyjádření poznamenali v naší nedávné zprávě na toto téma (ZDE), jedná se o zřejmě poslední takový vývoj na poměrně dlouhou dobu. Přinejmenším co do absolutních čísel. Celkový počet pracovních sil bude s velkou pravděpodobností v krátkodobém i střednědobém výhledu spíše klesat, což je dáno demografií, zápornou migrací i dalšími skutečnostmi.

Tabulka 1: Vývoj HDP a HPH v jednotlivých čtvrtletích roku 2025

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/tvorba-a-uziti-hdp-4-ctvrtleti-2025 

Z hlediska budoucí situace na trhu práce tedy platí, že prvním z klíčových předurčení příštího vývoje je vskutku neutěšená demografická situace v kombinaci s faktem, že jsme na hraně záporné migrace (více lidí ze země odchází, než do ní přichází). Na tato podnikatelská rizika jsme upozornili již v naší analýze v červenci loňského roku (ZDE).

Druhým důležitým prvkem současného trhu práce je zvyšování počtu lidí, kteří jsou nezaměstnaní dlouhodobě (což v tomto kontextu znamená déle než jeden rok). Výše jsme zmínili tezi, že jedním z důvodů, proč se trh práce nechová v době (třeba i mírného) růstu nezaměstnanosti v souladu s teorií, neboť pokračuje poměrně dynamický růst mezd, je divergence mezi kvalifikačními požadavky trhu a kvalifikačními nabídkami lidí hledajících zaměstnání.

Nejprve se nicméně zmíníme o onom mzdovém růstu.

Příslušná zpráva Českého statistického úřadu uvádí, že za rok 2025 dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda 49 215 korun. Oproti stejnému údaji za rok 2024 činil přírůstek 3316 korun, to je 7,2 procenta. Tento údaj je podstatný především z hlediska nákladů podniků a dalších zaměstnavatelů. Dále pak platí, že jelikož se spotřebitelské ceny zvýšily ve stejném srovnání o 2,5 procenta (meziroční inflace), reálně tak mzda vzrostla o 4,6 procenta. To je podstatné z pohledu životní úrovně a kupní síly.

Dále je podstatné, že mzda se odlišně vyvíjí v jednotlivých kvartálech. V celku logické je, že pokud bychom se podívali pouze na poslední kvartál loňského roku, průměrná mzda dosáhla hodnotu 52 283 korun. To je o 3 616 korun (tedy dokonce o 7,4 procenta) více než ve stejném období roku 2024. Spotřebitelské ceny se ve stejné době zvýšily o 2,2 procenta, reálně tak mzda vzrostla dokonce o 5,1 procenta.

Objem mezd se zvýšil dokonce o 7,7 procenta, čili ještě výrazněji, než jak se nahoru posunula průměrná hrubá nominální mzda. Částečně je to dáno tím, že se o 0,2 procenta zvýšil počet zaměstnanců (přepočteno na celé úvazky). 

V podstatě na okraj dodejme, že medián, tedy střední hodnota mzdy, byl pro poslední kvartál roku 2025 vypočten na 45 523 korun.

Graf 2: Průměrná měsíční mzda, čtvrtletní údaje (absolutní hodnoty a meziroční změny)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2025

Pozornější pohled na křivku meziročních indexů růstu nominálních mezd ukazuje, že jejich dynamika v letech 2024 a 2025 je v podstatě téměř stále stejná a kolísá mezi šesti a osmi procenty. Což se děje bez ohledu na to, jaký ekonomický růst je v daném kvartále aktuální. 

Pro potvrzení naší teze je ale podstatnější následující Graf 3, který ukazuje vývoj počtu dlouhodobě nezaměstnaných. Zde vidíme dynamický růst absolutních hodnot především u mužů (v menší míře i u žen). V posledním loňském čtvrtletí situace dospěla k tomu, že podle metodiky ILO (tedy na základě VŠPS) bylo 33 procent nezaměstnaných těch, kteří již byli bez práce rok a déle. V absolutních číslech evidovaly úřady 158,2 tisíce lidí bez práce, přičemž   52,2 tisíce z nich byli nezaměstnaní déle než jeden kalendářní rok.

Pokud bychom chtěli ilustrovat velikost změny, k jaké v této oblasti dochází, pak k tomu můžeme říct, že v posledním čtvrtletí roku 2024 tvořili dlouhodobě nezaměstnaní jenom 23,4 procenta z celkového počtu lidí hledajících práci.

Nikterak se nebráníme případné diskusi o jiných možných vysvětleních, nicméně za nejvíce pravděpodobné považujeme právě tezi o rozdílnosti požadované a nabízené kvalifikace, tedy možnost, že nabídka pracovních pozic se zcela rozchází se vzdělanostní a dovednostní strukturou nabídky na pracovním trhu. Tomu nahrává i skutečnost, že meziroční přírůstky jsou v dané kategorii relativně rovnoměrně rozloženy u obou pohlaví do téměř všech věkových skupin, přičemž výjimky u mužů a u žen nedokážeme vysvětlit jinak než nahodilostmi.

Graf 3: Počet dlouhodobě nezaměstnaných (1 rok+), věková struktura (v tisících)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/produkty/zamestnanost-a-nezamestnanost-podle-vysledku-vsps-4-ctvrtleti-2025 

Třetím důležitým prvkem ovlivňujícím aktuální vývoj na trhu práce (vedle zmíněných demografie a kvalifikačního nesouladu) je pak regionální aspekt věci. Ten má dvě roviny:

• vývoj mezd je regionálně značně odlišný, propast mezi úspěšnými a neúspěšnými regiony se prohlubuje, 
• míra nezaměstnanosti v ekonomicky tradičně méně výkonných krajích roste podstatně rychleji než v krajích úspěšných.

Jde o vysoce rizikový vývoj, který může dále prohloubit již tak silný fakt vícerychlostního hospodářství v rámci české ekonomiky. Přitom právě v posledních sledovaných obdobích se mírně zlepšil poměr mezi mediánem mezd a průměrnou mzdou. Tam se nůžky v posledních letech výrazně rozevíraly, když průměr rostl rychleji než medián, což mělo za následek, že na průměrnou mzdu se dostával stále menší podíl zaměstnanců. Nová data ale ukázala lehký obrat, když tentokrát se naopak rychleji zvýšil medián mezd, který se tak dotáhnul směrem k průměru. Zatímco v této sociální a profesní rovině probíhalo sbližování dat, z regionálního hlediska nastala situace diametrálně odlišná.

Tabulka 2 ukazuje mzdový vývoj roku 2025 oproti roku 2024 a to v jednotlivých krajích a samozřejmě také v celé České republice. Horní hodnoty nalezneme v hlavním městě Praze. Zde zaměstnanci dosáhli nejvyšší meziroční růst jak nominálně, tak i procentuálně. Náskok Prahy výši průměrné mzdy je oproti zbytku země včetně těch nejúspěšnějších dalších krajů skutečně impozantní. Za celoročním průměrem hlavního města 62 723 korun je na druhé pozici Středočeský kraj s pouhými 49 523 korunami. Středočeský kraj je také jediný další, který je nad celorepublikovým průměrem (49 215 korun). Tomu se alespoň přibližuje Jihomoravský kraj (48 467 korun).

Mzdový náskok Prahy se soustavně zvětšuje, což rok 2025 potvrdil. Průměrně se v hlavním městě ve srovnání 2025 vůči 2024 zvýšily mzdy o 7,9 procenta, tedy oproti celostátnímu údaji 7,2 procenta o poznání rychleji. Vývoj v ostatních krajích je velmi dobře čitelný v tabulce, oproti nejpomalejšímu Libereckému kraji (+5,8 procenta) ohlásila Praha tempo o více než dva procentní body vyšší. Nejnižší průměrnou mzdu ohlásil v roce 2025 Karlovarský kraj (42 049 korun). To je pouhých 67 procent pražského průměru.

Tabulka 2: Počet zaměstnanců a průměrné hrubé měsíční mzdy podle CZ-NUTS (1. až 4. čtvrtletí 2025 

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-4-ctvrtleti-2025, 1) územní třídění je provedeno podle místa skutečného pracoviště zaměstnanců tzv. "pracovištní metodou", 2) zahrnuti jsou i zaměstnanci sledovaných subjektů pracující mimo území ČR, proto součet za kraje nemusí souhlasit s ČR celkem.

A konečně když se podíváme na vývoj míry nezaměstnanosti podle krajů, znovu nacházíme na nejhorších pozicích tradiční regiony. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je aktuálně v Karlovarském kraji, v Ústeckém kraji a v Moravskoslezském kraji (který nicméně velmi dobře zvládá hluboké restrukturalizační změny odehrávající se v souvislosti s faktickým zánikem hornictví a poklesem produkce těžkého strojírenství, hutí a podobných podnikatelských aktivit). V Karlovarském a Ústeckém kraji také vidíme jedny z nejrychlejších růstů počtu lidí bez práce. Nicméně mezi sledovanými posledními kvartály roku 2024 a 2025 došlo k největšímu nárůstu nezaměstnanosti v Pardubickém kraji. Nadprůměrnou dynamiku ukázal také Zlínský kraj.

Určitou zajímavostí pak může být, že oproti obecnému předpokladu, že nejnižší míra nezaměstnanosti je v Praze, je situace poněkud složitější. Především nejnižší údaj najdeme za Středočeský kraj, srovnatelnou úroveň s hlavním městem pak mají Jihočeský a Plzeňský kraj. A nižší meziroční dynamiku vývoje bychom nalezli v dalších regionech, přičemž v Olomouckém, Plzeňském a Jihočeském kraji došlo ve srovnání 4Q2024/4Q2025 dokonce k poklesu nezaměstnanosti.

Graf 4: Míra nezaměstnanosti 15–64letých v krajích ČR (v %)

Hlavní závěry

Co tedy mají malé a střední podniky pro letošní rok a pro následující dva roky na trhu práce očekávat:

• teorie o ochlazování trhu práce jsou spíše zbožné přání, demografický vývoj, nedostatečná migrace (brzděná také politickými opatřeními), nedostatečná kvalifikace dostupných zájemců o práci a další vlivy nepřipustí ochlazení tohoto segmentu,
• růst mezd bude pokračovat, i když pravděpodobně ne v takovém mimořádném tempu jako v roce 2025, avšak můžeme očekávat, že i nadále bude tento růst živen relativně zajímavým zvyšováním produkce v průmyslu, více pak ve službách a ve stavebnictví,
• mimopražští podnikatelé budou mít i nadále povětšinou o něco jednodušší podmínky na trhu práce v tom smyslu, že nebudou čelit tak silnému tlaku na růst mezd, budou se pohybovat obvykle v prostředí podstatně silnější nezaměstnanosti, problém s kvalifikací zájemců však budou pociťovat spíše obdobně jako podnikatelé v hlavním městě,
• v současnosti není zřetelný žádný silnější impulz, který by mohl vést k nějaké zásadnější změně, k nějakému výraznějšímu uvolnění na trhu práce, naopak se zdá, že pokud nenastane nějaký vnější šok, zůstane tato část ekonomiky země zakonzervovaná ve stávajících poměrech.

Pokud bychom měli vyslovit nějakou konkrétnější predikci pro letošek a další roky, pak je nesporné, že:

• Kohorty přicházející nyní do prvních zaměstnání nebudou příliš silnější než 100 tisíc nových zájemců o zaměstnání ročně. Příslušné věkové kohorty těch ročníků, které budou postupně vstupovat do prvního zaměstnání, se pohybují od zhruba 125 tisíc až po 105 tisíc (jde o kohorty letos 18 až 22 letých, z těch se v různém poměru v závislosti na vzdělávání a jiných okolnostech poskládá skupina pro první zaměstnání). 
• Naopak kohorty odcházející z ekonomické aktivity budou mírně mocnější, zhruba kolem 120 000 ročně. Poslední data o migraci jasně říkají, že nelze počítat s tím, že by podobné ztráty mohla nahradit, spíše hrozí, že i migrace přispěje ke snižování počtu obyvatel. Každopádně je zjevné, že další zvyšováním zaměstnanosti se může odehrát pouze v její míře (procenta z celku obyvatel v příslušném věku), nikoliv v absolutních číslech.
• Míra nezaměstnanosti podle metodiky ILO bude letos oscilovat kolem hodnoty 3,1 procenta, po rozběhnutí sezónních prací nyní poklesne (z posledního údaje 3,3 procenta) pod tři procenta. V druhé části roku pak lze očekávat další mírný růst, avšak nijak zásadní.
• V následujících dvou letech očekáváme v podstatě naprosto stejná data o nezaměstnanosti, s jakými s potkáváme nyní. Nastane sice množství rozličných impulzů ke změně, například další zavádění AI, robotizace, automatizace, strukturální změny v ekonomice charakterizované postupným přechodem k technologiím méně náročným na lidskou práci, nicméně tyto tlaky na zvýšení počtu lidí bez práce budou eliminovány celkem rychlým hospodářským růstem a poptávkou po pracovní síle.

Nemyslíme si tedy, že by české zaměstnavatele čekala nějaká (z jejich pohledu) výraznější změna na trhu práce typu uvolnění nebo naopak zesílení napětí. Na druhou stranu je zřetelné, že zaměstnavatelé, pokud budou požadovat od nových zaměstnanců odpovídající kvalifikaci, budou nuceni sáhnout častěji do skupin starších (předdůchodových či i důchodových) ročníků.  

Poznámky výzkumného týmu

K závěrům výzkumného týmu přidává komentář Tomáš Brabec, Senior Partner PKF APOGEO.

„Pokud se někteří podnikatelé ze segmentu malých a středních podniků nyní utěšují představou, že již dochází a nadále i bude docházet ke snižování napětí na trhu práce, za nás musíme varovat před tím, aby někdo takovým představám skutečně věřil nebo podle nich plánoval své investice či jiné kroky. Náš názor zní, že nenalézáme žádné faktické děje, které by měly vést v nedaleké budoucnosti ke zmírnění napětí na trhu práce. Pro podnikatele to znamená nejen velmi pečlivě zvažovat všechny otázky kolem zaměstnanců, ale také nutnost připravit se na tlaky k obdobnému růstu mezd, jaký jsme viděli v roce 2025.“

„Za velmi podstatný makroekonomický, a především sociální problém považujeme divergenci mezi požadavky zaměstnavatelů na kvalifikaci zaměstnanců a tím, jakou kvalifikaci dostupní zájemci o práci vlastně nabízejí. To podle nás povede k dalšímu zvětšování skupiny dlouhodobě nezaměstnaných. Samozřejmě je velmi složité, aby stát v této věci nějak výrazně trhu pomohl, lze nicméně uvažovat o možnost zvýšit tlak na zájemce o práci směrem k jejich rekvalifikaci.“

„Zcela fatální je regionální vývoj mezd a zaměstnanosti. Podle našeho názoru se dostáváme do možná posledního období, kdy je ještě stát při užití nějakých dostatečně silných a dostatečně sofistikovaných finančních i daňových a dalších nástrojů schopen pomoci neúspěšným regionům k výraznějšímu růstu a k dohánění zbytku země. Máme však za sebou přes třicet let snah o restrukturalizaci oblastí, jako je Karlovarský kraj, Ústecký kraj, do jisté míry Liberecký kraj a Moravskoslezský kraj. Lze říct, že přestože v Moravskoslezském kraji můžeme hovořit o relativně úspěšném výsledku, především Karlovarský a Ústecký kraj pokračují v zaostávání v podstatě ve všech sledovatelných parametrech.“   

Analytický tým PKF APOGEO

Tento dokument nelze chápat jako investiční doporučení ani produkt investičního poradenství ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a její transkripce do práva ČR, není odbornou radou ani se nejedná o jakoukoliv jinou formu poradenství.