PKF APOGEO: Makroekonomická analýza, červenec 2026
(Data k 16. červenci 2026)

PKF APOGEO zveřejňuje makroekonomické shrnutí předchozího vývoje, výhled na druhý kvartál a celý rok 2026 a predikci na rok 2027.

V předchozí dubnové predikce jsme definovali (vedle několika dalších) tři klíčová rizika. Na úvod predikce nové se nejprve podíváme, k jakému vývoji v daných oblastech došlo (později se k jednotlivým tématům ještě vrátíme). 

V posledních třech měsících se minimálně dvakrát zdálo, že konflikt mezi Spojenými státy (a Izraelem) na straně jedné a Íránem na straně druhé byl zažehnán. V době uzávěrky této červencové predikce však znovu probíhají údery obou stran proti vojenským i dalším zařízením protivníka. Míra „otevření“ Hormuzského průlivu je v tuto chvíli neznámá, dostupná tvrzení jsou v příkrém rozporu. Podle americké strany je průliv „otevřený“ minimálně v jižní trase (podél pobřeží Ománu). Íránské zdroje hovoří o úplné blokádě dopravy. Této míře nejistoty odpovídají i aktuální ceny ropy na světových trzích. Co je mimořádně důležité, to je skutečnost, že globální strategické a korporátní rezervy surové ropy jsou v podstatě vyčerpané, což je aspekt, který dělá současnou situaci ojedinělým způsobem výbušnou. 

Co se týká války na Ukrajině, dominantní ekonomickou okolností jsou pokračující a nesporně úspěšné údery ukrajinských prostředků kratšího a středního dosahu proti ruskému průmyslu zpracování ropy. Různé odhady reálných dopadů těchto úderů na ruskou produkci pohonných hmot a dalších derivátů ropy jsou různorodé, existují nicméně naprosto přesvědčivé doklady o velkém nedostatku pohonných hmot pro spotřebitele v Rusku. Z hlediska hospodářských dopadů jsou vážnější zprávy o problémech ruských farmářů v období sklizně a existují i informace či spekulace o velkých výpadcích při zásobování bojových jednotek. Nesporné tedy je, že schopnost Ruska zásobovat celý systém dostatkem pohonných hmot je silně omezena a ropná velmoc je z hlediska stability trhu nyní závislá do jisté míry na dovozu. Zdá se tedy, že odhady snížení zpracovatelských kapacit až k hladině sedmdesáti procent normálu (pětiletého průměru) nejsou přehnané (přičemž nárazově byla několikrát mimo provoz až zhruba polovina celkové kapacity rafinérií).

V oblasti českých veřejných financí došlo k několika změnám. Byla přijata novela zákona o rozpočtové odpovědnosti, přestože zatím není účinná. V dané době byla doručena prezidentovi republiky k podpisu, termín vyjádření je do 23. července, ale prezident zatím ze šestnácti zákonů, které mu byly předloženy, nevetoval ani jeden (včetně rozpočtu). Předpokládejme proto, že ani tentokrát nebude prezidentské veto využito. Nová pravidla, nutno přiznat, že v podstatě jde o (volnou) aplikaci evropských standardů, jsou oproti nynějšímu stavu rozvolněním a umožňují poměrně výrazný další růst dluhu státu. Nicméně poslední aukce střednědobých vládních dluhopisů ukazují, že trhy již tuto změnu akceptovaly v dřívějším navýšení ceny českého dluhu.

 Ekonomika je stále v dobré kondici, ale rizika se spíše stupňují

Druhé čtvrtletí roku 2026 znamenalo pro českou ekonomiku navzdory mezinárodnímu napětí a navzdory diskusím o veřejném dluhu a jeho vývoji v dalších letech relativně pozitivní období. Pokud bychom měli předběžně shrnout vývoj druhého čtvrtletí, pak lze hovořit o celkově dobré kondici ekonomiky. I nadále platí, že existuje reálná naděje na udržení růstové trajektorie pro rok 2026 mírně nad dvěma procenty (2,1 až 2,3  % reálného meziročního růstu).

Ze sektorového hlediska platí, že zatím známá data o průmyslu a stavebnictví naznačují jejich poměrně svižné růstové tempo v řádu dvou, respektive čtyř procent meziročně v reálném vyjádření. Sektor služeb využívá vysoké poptávky k pokračování cen tržních služeb. Celkově předpokládáme jeho reálný růst až k hladině tří procent. S přihlédnutím k dalším skutečnostem můžeme předpokládat, že by druhý kvartál roku 2026 mohl přinést růst HDP kolem 2,3 až 2,4  %, tedy velmi mírně vyšší než kvartál první (zatím ještě čekáme na další upřesnění dat, ale zdá se, že na dosavadním údaji 2,2 % reálného meziročního růstu se již nic zásadního nezmění).

Pokud se na věc podíváme z pohledu spotřeby, pak maloobchodní tržby (jako zásadní složka konečné spotřeby domácností) zatím vykazují meziročně růst mírně nad čtyřmi procenty. To by znamenalo, že reálná spotřeba domácností na obyvatele by se mohla zvýšit meziročně (ve druhém čtvrtletí) zhruba o 2,8 až 3,0 % a uchovat si tak dynamiku ze čtvrtletí prvního (2,9 %). To by pak spolu s růstem konečné spotřeby vlády, který je zajištěný značným schodkem v prvním pololetí ve výši 186,3 miliardy korun, tedy o více než 31 miliardy vyšším než ve stejném období roku 2025, mohlo při vcelku dobrém vývoji investic odpovídat výše zmíněným předpokladům podle sektorového členění.

V předchozí čtvrtletní analýze (naleznete ji ZDE) i několikrát později (například ZDE) jsme varovali před mírným růstem klíčových sazeb České národní banky, mimo jiné ve spojitosti s tím, že ke zvýšení sazeb bude nucena přistoupit i Evropská centrální banka. K obojímu došlo již v červnu, a to symetricky o 25 bazických bodů. Tedy platí, že aktuální 2T repo sazba na koruně činí 3,75 %, odpovídající euro sazba je pak 2,25 %. Diferenciál tak zůstal stejný.

Úrokový diferenciál mezi korunou a eurem je nyní pro ČNB velmi důležitý ze dvou důvodů:

• za prvé kurz koruny je trhem nastaven tak, že počítá s vyšším úročením na koruně. Pro současné období, kdy je inflace do jistém míry importována skrze ceny ropy, si ČNB nemůže dovolit oslabení koruny, neboť to by posílilo trend dovozu inflace, tato okolnost tlačí národní banku k vyššímu úročení, než jaké je na euru,
• za druhé naopak nemůže ČNB diferenciál příliš zvýšit, neboť v posledních letech rychle rostl podíl úvěrů a transakcí uskutečňovaných v eurech, což snižuje schopnost ČNB uskutečňovat vlastní nezávislou měnovou politiku, přinejmenším její schopnost takovou politiku uskutečňovat standardními mechanismy.

Hlavní rizika

Hlavní rizika pro zbytek roku 2026 a pro rok 2027 formulujeme velmi obdobně, jako v předchozí analýze:

• mezinárodní napětí a ropná krize, včetně prohlubujících se tlaků na trhu s pohonnými hmotami (neboť dovozy do Ruska, které je jinak předním exportérem, zvyšují tlak na globálním trhu),
• dynamický růst vládního dluhu, stabilizace veřejných financí bude oproti starším plánům minimálně o dva roky odložena, během těchto dvou let dojde k navýšení státního dluhu o více než 700 miliard,
• stagflační rizika, přestože ceny energetických surovin tlačí nahoru inflaci, ze střednědobého hlediska budou vyspělé ekonomiky (pokud nedojde k dalším externím šokům) čelit spíše deflačním problémům,
• strukturální problémy české ekonomiky, jakkoliv jsme v jedné z posledních kratších analýz zmínili (ZDE), že postupně probíhá restrukturalizace českého průmyslu, v celkovém pohledu nadále platí, že je nutné uskutečnit řadu transformačních a restrukturalizačních opatření, mezi které patří nevyhnutelně další etapa penzijní reformy, daňová reforma a další,
• demografická krize, tento aspekt jsme v předchozí analýze nerozebírali, ale jeho naléhavost se zvyšuje čtvrtletí od čtvrtletí.

Dopady na malé a střední podnikatele

Z hlediska malých a středních podniků (MSP), ale týká se to přiměřeně i živnostníků, je současná situace nebezpečná svou nestabilitou. Samozřejmě většina těchto podnikatelských subjektů (přinejmenším většina z hlediska jejich počtu) není zapojena do globálních dějů tak silně, jako nadnárodní koncerny, avšak jsou pro svou menší velikost a obvykle i nižší diverzitu produkce zranitelnější prostřednictví přenesení globálních problémů do relativně malé otevřené české ekonomiky.

Kde lze očekávat v příštích měsících problémy:

• v sektorech spojených s dopravou nebo závislých na velkých objemech dopravy. Vysvětlením je, že volatilita cen pohonných hmot právě v létě a na podzim tohoto roku dostoupí pravděpodobně vrcholu, to je principiálně dáno tím, že konflikt mezi USA a Íránem má nevypočitatelný průběh (vidíme jasně jeho sinusoidní vzorec eskalace – uklidnění – eskalace, nejsme však schopni odhadovat počet těchto zvratů a jejich časový harmonogram). Tento konflikt se však dostal do stádia, kdy je v podstatě jisté, že i po jeho uklidnění budou pokračovat dlouhodobé následky. Například již nyní víme, že strategické vládní i dlouhodobé komerční rezervy jsou předchozími intervencemi do trhu vyčerpány a jsou v podstatě nulové. Proto platí, že při dalším pokračování konfliktu budou výkyvy světových trhů daleko silnější a cena ropy ještě více volatilní. (Otázku světových rezerv jsme rozebírali již dříve, ovšem v době, kdy byly podstatně vyšší, například ZDE, pochybnosti o dalším vývoji celé krize jsme vyjádřili ZDE.)

Rizika uzavření mezinárodních tras

Globální obchod byl dlouhé roky postaven (mimo jiné) na volném pohybu lodní dopravy v mezinárodních vodách včetně tak zvaných „úzkých hrdel“, mezi které patří Hormuzský průliv, dále také průliv Bab-al Mandab, který tvoří jižní vstup do Rudého moře, a tedy do Suezského průplavu, pak je zde Malacká úžina mezi Malajským poloostrovem a Sumatrou, Dardanely a Bospor, Panamský průplav případně Dánské úžiny. K tomu můžeme připočítat dalších zhruba pět či šest oblastí, jejichž uzavření by vedlo také k zásadním problémům, ale již nikoliv tak velkým.  Pokud skončí konflikt mezi USA a Íránem tím, že provoz Hormuzským průlivem bude zpoplatněn (nebo dokonce dlouhodobě přerušen), je otázkou, zda státy schopné zastavit provoz v dalších lokalitách nebudou propříště požadovat za využití trasy také určité platby. To by se promítlo do světových cen v podstatě jakéhokoliv zboží.

• celková globální rizika povedou k delšímu období spíše dražších peněz. Již nyní to vidíme u eura a zvláště koruny (ale i dolaru), kdy jsou sazby z dlouhodobého hlediska dosti vysoko. Nejeví se příliš pravděpodobné, že by ustal tlak na růst cen energetických surovin a obecně lze (viz výše) předpokládat nové náklady na zajištění logistiky. Nepředpokládáme již nějaký zásadní růst ceny peněz nebo zhoršení dostupnosti úvěrů, ale v horizontu roku téměř vylučujeme výraznější pokles a zlepšení dostupnosti peněz pro podnikatele, což souvisí s i s růstem zadlužení státu.

Na druhou stranu lze detekovat i určité podněty, které se mohou pro příští období stát pro (některé, především v průmyslu, ale také v části služeb působící) malé a střední podnikatele mimořádně zajímavým prostorem:

• očekáváme rychlé přelévání nových technologií, postupů a poznatků z oblasti speciální (zbrojní) produkce do tržního prostředí. Týká se to například dronů, jejichž naprosto masová produkce a propojení s AI umožní další rozsáhlé aplikace v civilním sektoru (ostraha, zemědělství, logistika a mnoho dalších),
• předpokládáme, že globální nejistota povede k intenzivním investicím do produkce a technologií souvisejících s vesmírnými programy, zvláště do sběru informací, komunikace, ale i dalších (v ČR je řada firem, které jdou po této cestě a lze předpokládat, že v nedaleké budoucnosti bude tato oblast patřit k těm skutečně dynamickým).

Jde o ty podněty, které považujeme za vcelku nové, tedy jdoucí nad rámec již zhusta diskutovaných oblastí, jako AI v obecné rovině, elektromobilita a celkově energetická revoluce spojená s obnovitelnými zdroji, lokální energetikou a podobně.

Hlavní domácí ekonomické události

Z klíčových trendů poslední doby vybíráme některé, které považujeme za rozhodující pro krátko a střednědobý vývoj hospodářství.

Otázka veřejných financí

Budoucnost veřejných financí, především pak státního rozpočtu a státního dluhu, se zdá být velmi nejistá ze dvou důvodů:

• letošní vývoj vládních financí je velmi rizikový, zdá se, že nebude možné udržet plánovaný schodek SR 310 miliard korun, přičemž se zdá pravděpodobné, že bude překročena hranice 340 miliard korun (pouze poznamenáme, že tím by se potvrdilo smutné proroctví analytického týmu PKF APOGEO, že ještě letos překročí výše státního dluhu hranici čtyř bilionů korun),
• novela zákona o rozpočtové odpovědnosti (sněmovní tisk 90, viz ZDE) otevírá pro rok 2027 cestu k vyššímu schodku zakotvenému v zákoně o státním rozpočtu. V současnosti se objevují informace o výši 350 až 360 miliard korun, vyloučit ale nelze ani vyšší částku kolem 380 miliard.

Otázkou je, jak na takový vývoj budou reagovat peněžní trhy. Zde vidíme dvě na první pohled protichůdné, ve skutečnosti ale spíše související tendence:

• oproti očekáváním (a tým PKF APOGEO tato očekávání sdílel), se růst ceny za nové úvěry požadované vládou na trhu zastavil kolem hladiny 4,8 % ročně (zhruba taková je cena požadovaná trhem u nových desetiletých papírů, viz aukce vypořádaná k 17. červenci ZDE), předpoklad byl, že se tyto ceny dostanou nad pět procent, k tomu ale (na primárním trhu) nedošlo. To lze považovat za dobré znamení a další růst nebyl zaznamenán ani po schválení novely zákona o rozpočtové odpovědnosti, z čehož lze vyvodit, že trh již tento krok kalkuloval v předchozím růstu z hladiny zhruba 4,2 % na hladinu současnou,
• emise Dluhopisů republiky (všechny tři verze) neměly problém se zájmem drobných investorů, stát získal 74 miliard částečně na dvou verzích pětiletých papírů (46,4 miliardy), částečně na krátkodobých tříměsíčních papírech (v principu pokladničních poukázek, 27,6 miliardy). Na druhou stranu ale bylo úročení hlavního pětiletého bondu nastaveno na 4,544 %, což při absenci daně 15 % z výnosu lze považovat za ekvivalent 5,346 %. Když do úvah zahrneme i možnost zkrácení fixace (každý rok v květnu) za vcelku výhodných podmínek pro investory, jde z hlediska státu o cenu peněz, jakou vláda už skutečně dlouho neplatila. (Více o Dluhopisech republiky ZDE.)

Jinými slovy lze říct, že:

• zájem o české vládní papíry přetrvává jak na primárním trhu, tak mezi drobnými investory, což je systémově dobrá zpráva,
• ceny na primárním trhu se dostaly pevně na novou hladinu a drobní investoři jsou lákáni na až mimořádný výnos (připomeňme, že inflace letos dosáhne pravděpodobně hladiny kolem 2,3 % a příští rok by neměla být vyšší, Dluhopis republiky tedy přinejmenším v těchto dvou obdobích nabízí až mimořádné bezrizikové reálné zhodnocení).

K pochybnostem o letošním vývoji vládních financí je dobré podívat se na data z období první poloviny roku.

Tabulka 1: Měsíční pokladní plnění státního rozpočtu v roce 2026 (v miliardách korun)

Zdroj: MFČR. https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2026/mesicni-pokladni-plneni-sr-62773 

Je třeba předznamenat, že vývoj příjmů a výdajů rozpočtu není během roku symetrický, takže skutečně není možné vzít červnový kumulovaný schodek, vynásobit ho dvěma a položit ho na stůl jako odhad schodku na konci roku. Avšak je zřejmé, zvláště při pečlivější analýze dat, že dosavadní čísla skutečně nezavdávají naději, že by bylo možné udržet schodek v mantinelu 310 miliard korun. 

Na Grafu 1 názorně vidíme, že doba rozpočtového provizoria (leden až konec března) přinesla logicky určité úspory, které se ale prudce rozplynuly během extrémních propadů v dubnu a květnu. Rozdíl mezi lety 2025 a 2026 v červnu je dán výnosem mimořádných daní, ani to není stále nic zase tak zásadně zvláštního. Podle MF ČR došlo k předfinancování některých výdajů rozpočtu, což je nesporně pravda, ale jak můžeme vidět na Grafu 2, k podobnému předfinancování došlo i v roce 2025 a kdybychom si vzali starší data ze stejné části roku, nalezli bychom je i dříve. 

Z toho však plyne, že ačkoli jde o slova nesporně pravdivá, neposkytují data a komentář příliš hmatatelnou naději, že by se v dalších měsících povedlo splnit letošní plánovaný schodek.

Graf 1: Měsíční (nekumulované) saldo státního rozpočtu

Zdroj: MFČR. https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2026/mesicni-pokladni-plneni-sr-62773 

Graf 2: Výdaje za první pololetí v procentech celku plánovaných výdajů

Zdroj: MFČR. https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2026/mesicni-pokladni-plneni-sr-62773 
Legenda: Platy - platy a pojistné na úrovni organizačních složek státu, NT SS - neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a neziskovým a podobným organizacím, NT VRÚÚ - neinvestiční transfery veřejným rozpočtům ústřední úrovně (odvod za státní pojištěnce a transfery státním fondům), NT ÚSC - neinvestiční transfery územním rozpočtům, NT PO - neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, Sociální dávky - zejména výdaje na starobní, invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody, ale i vyplacené dávky nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pěstounské péče, pomoci v hmotné nouzi, dávky pro příslušníky ozbrojených sil při skončení služebního poměru či osoby se zdravotním postižením, Jiné NV - ostatní neinvestiční výdaje (dopočet do celku), které zahrnují především běžné provozní výdaje, výdaje na obsluhu státního dluhu, odvody do rozpočtu EU, Investice - kapitálové výdaje.

Pro lepší přehled o významnosti jednotlivých sloupců je třeba konfrontovat také Graf 3, který zachycuje strukturované výdaje rozpočtu za první pololetí v miliardách korun.

Graf 3: Struktura výdajů rozpočtu za první pololetí (v miliardách korun)

 
Zdroj: MFČR. https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/statni-rozpocet/plneni-statniho-rozpoctu/2026/mesicni-pokladni-plneni-sr-62773, legenda: viz Graf 2.

Zde tedy vidíme, že skutečně ve srovnání s rokem 2025 došlo z hlediska absolutního objemu k jistému předfinancování, které se jen těžko porovnává z hlediska jeho skutečného významu, neboť pro stabilitu rozpočtu mají jednotlivé oblasti odlišnou váhu. Avšak nezdá se, že by toto předfinancování ve skutečnosti představovalo nominálně sumu nějak zásadně vyšší než 20 miliard korun.

Na tom lze založit opatrný odhad, že schodek rozpočtu 2026 i při přihlédnutí k některým výše popsaným skutečnostem, směřuje k výši zhruba 340 miliard korun. Přičemž jako největší problém se jeví vývoj v položkách sociální dávky (kam jsou, poněkud nesmyslně, neboť o sociální dávky ve skutečnosti nejde, jde totiž o pojistné plnění, zahrnuty i všechny druhy důchodů) a platy. Zároveň je nutné zdůraznit, že při odpovídajících úsporných opatřeních v druhé části roku a při udržení tempa ekonomického růstu je možné rozpočtový plán i dodržet.

Otázka ekonomického růstu

Již jsme zmínili, že ve druhém kvartálu roku jsme viděli pokračování vcelku pozitivních ekonomických trendů. Z toho vyvozujeme (viz výše), že předběžný odhad růstu HDP pro druhé čtvrtletí 2026, jak ho zveřejní Český statistický úřad na konci července, se bude pohybovat těsně kolem hodnoty 2,2 %. To dává pro celý letošní rok stále celkem dobrou šanci na růst ekonomiky zhruba 2,1 až 2,3 % v reálném vyjádření.

Růst je nadále tažen především maloobchodem, a tedy spotřebou domácností. Přestože některá pracoviště již před časem varovala před vyčerpáním tohoto růstového hybatele, zatím k němu nedochází.

Graf 4: Tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel (meziroční indexy, stálé ceny)

Zdroj: ČSÚ, https://csu.gov.cz/rychle-informace/maloobchod-kveten-2026 

Jsme přesvědčeni, že i ve zbytku roku se udrží maloobchod na reálném růstu kolem 2,5 %.

Horší situace se jeví v oblasti zahraničního obchodu, kde zatím nemáme data za celé pololetí (pouze do května včetně), ale i přes přetrvávající přebytek bilance je tento nižší než loni. Jinými slovy platí, že zahraniční obchod sice není v žádné krizi nebo na sestupové lince, ale k růstu hrubého domácího produktu zatím nepřispívá. V lednu až květnu 2026 dosáhl přebytek obchodní bilance 87,7 miliardy korun, což představovalo meziroční pokles o 17,9 miliardy.

Ještě významnější pak je, že od začátku roku stoupl vývoz o 3,8 %, ale dovoz o 5,0 %, což znamená další potvrzení trendu. Jde do jisté míry i o daň za silnou korunu, která je nepřátelská exportérům, nicméně zlevňuje dovozy a tím národní bance pomáhá v boji s inflací (silná koruna zlevňuje pro domácí spotřebitele dovezené zboží a pro producenty dovezené suroviny a komponenty). Výrazný vliv pak pravděpodobně má i sektor automobilového průmyslu. Ten sice statisticky roste jako celek, to je však především díky mimořádným výkonům Škoda Auto. Dodavatelé komponent pro evropské automobilky hlásí silný propad poptávky. 

Otázka kurzu a sazeb

To nás směřuje k otázce dalšího vývoje kurzu koruny a sazeb národní banky. Kurz koruny se v posledních dvou letech vyznačuje celkem zajímavou stabilitou, všimněme si na levé ose Grafu 5, že se pohybujeme v rozmezí 25,40 koruny za euro až zhruba 24,17 koruny za euro, přičemž v posledním roce to je pouze v hranicích 24,60 až 24,17 koruny za euro. Z tohoto hlediska by bylo možné (v daném období) považovat kurz za v podstatě pevný (procentuální rozpětí je téměř marginální). 

Graf 5: Kurz koruny k euru v posledních dvou letech

Zdroj: ČNB, https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/grafy_form.html?mena=EUR 

Jsme přesvědčeni, že této situace si ČNB mimořádně cení, stejně jako faktu, že koruna má (již několik let, jak je vidět na Grafu 6) sice pozvolný, ale vlastně velmi soustavný trend posilování. Vedle protiinflačního dopadu to má ještě jeden aspekt, který se nedá přehlížet, totiž skutečnost, že jde o nevelký, ale neustálý tlak na restrukturalizaci ekonomiky, na snižování nákladů a růst efektivity u exportérů. 

Graf 6: Kurz koruny k euru (celá historie)

Zdroj: ČNB, https://www.cnb.cz/cs/financni-trhy/devizovy-trh/kurzy-devizoveho-trhu/kurzy-devizoveho-trhu/grafy_form.html?mena=EUR 

Graf 6 je velmi hrubý a nezachycuje některé prudké krátkodobé výkyvy, nicméně ukazuje proces postupného (i když přerušovaného) trendu posilování koruny. Předpokládáme, že tento trend bude pokračovat, zvláště, když ČNB zjevně posílení koruny považuje za jednu ze svých zbraní proti inflaci.

Tím je vlastně daná i odpověď na otázku, jaký předpokládáme vývoj sazeb ČNB. V domácí národní bance i v Evropské centrální bance panují v danou dobu jestřábí nálady a inflace je považována nikoliv za poraženou, ale za pouze podřimující nestvůru. Všichni si ještě pamatují problémy předchozích let a nechtějí připustit, aby se zmatky kolem cen pohonných hmot mohly přelévat do celé ekonomiky. Jsme přesvědčeni, že tento postoj přetrvá přinejmenším do chvíle, než se uklidní mezinárodní trhy a dořeší spor mezi USA a Íránem.

Proto neočekáváme, přes vcelku příznivá data o inflaci v ČR, změnu v nastavení 2T repo sazby ani na zasedání na začátku srpna, ani na jednání 17. září. Pokud by se inflace vyvíjela tak pozitivním směrem, jako v červnu, existuje potenciál snížení sazby zpět na 3,50 % koncem letošního roku, tedy na měnově-politickém zasedání bankovní rady buď 5. listopadu nebo 17. prosince. Zároveň však, při méně příznivém vývoji dat o inflaci, nelze vyloučit setrvání sazby až do konce roku.

Přitom upozorňujeme, že poslední prognóza České národní banky (viz Tabulka 2) předpokládá pro letošní rok průměrnou 2T repo sazbu dokonce ve výši 3,80 . Pokud by se tato prognóza měla vyplnit, musela by bankovní rada ČNB naopak zvýšit tuto sazbu, a to nejpozději na zářijovém zasedání, na úroveň čtyř procent. To ale pokládáme za velmi nepravděpodobné a nevidíme k tomu ani důvod, alespoň nikoliv v samotném ekonomickém vývoji a ve vývoji spotřebitelských cen.   

K tomu je vhodné dodat, že ani experti ČNB samozřejmě nemohou předpokládat rozhodnutí (sedmičlenné) bankovní rady, určitě pak nelze naznačovat, že by bankovní rada měla nějaký pevný plán, jak bude se sazbami zacházet. Její rozhodnutí se řídí individuálním názorem členů, které je vyjádřeno hlasováním, po diskusi a po vyslechnutí odborných stanovisek. Zároveň není na místě ani podezření, že by prognóza měla za úkol ovlivňovat trh nebo na něm vytvářet nějaké správné či falešné předpoklady.

Samotná predikce

V předchozí predikci (duben 2026) jsme formulovali celkem pět variant vývoje s tím, že za nejpravděpodobnější považujeme verzi střední. V současnosti lze konstatovat, že se právě tato verze zatím naplňuje, přinejmenším nejsou žádné zásadní informace o tom, že by neměla platit. Proto nyní stavíme naše budoucí předpoklady právě na této verzi, pouze velmi mírně je upravujeme na základě nových dat. To vše platí, avšak s jedním výrazným a poměrně podstatným zpochybněním:

Pokud by došlo k situaci, že válka v Perském zálivu mezi USA a Íránem bude pokračovat dalšími vzájemnými útoky, a pokud by se rozšířila (jak hrozí íránské vedení) i na oblast Bab-al Mandab, tedy by ještě více zasahovala do globálního obchodu, pak by hrozilo naplnění naší varianty číslo 5 (více o koncepci predikcí  ZDE).

V Tabulce 2 jsou prognózy porovnány s posledními dostupnými daty Ministerstva financí České republiky (Makroekonomická predikce – duben 2026) a s poslední prognózou České národní banky (Zpráva o měnové politice – jaro 2026) z května, která je založena na datech dostupných k 24. dubnu 2026 (k té je pro porovnání přiřazena i předchozí verze ze začátku roku 2026, která vznikla ještě před začátkem ropné krize). V tabulce jsou pak použity z dílny PKF APOGEO původní varianta 5 naší předchozí prognózy, a především pak zmíněným způsobem mírně upravená varianta 3 (tedy střední verze). U ní je pro porovnání i minulá verze 3 z dubna (která zachycuje informace známé ke konci března tohoto roku). 

Tabulka 2: Prognóza PKF APOGEO a dalších pracovišť

Zdroj: vlastní výzkum, MF ČR: https://mf.gov.cz/cs/rozpoctova-politika/makroekonomika/makroekonomicka-predikce/2026/makroekonomicka-predikce-duben-2026-63634 , ČNB: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/zpravy-o-menove-politice/Zprava-o-menove-politice-jaro-2026/ 

Jak je vidět z Tabulky 2, úpravy předpokladů ve střední variantě nejsou zásadní a jsou podobným směrem, jako upravila své prognózy ČNB. Všechny výraznější změny jsou vysvětlitelné primárně změnou odhadu vývoje cen ropy na světových trzích.

Komentář k predikci APK APOGEO

Závěry našeho analytického týmu prezentuje Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO.

„Červencová predikce PKF APOGEO stále pracuje s variantními scénáři, mezi nimi ale nyní silně preferujeme střední verzi. Mírně jsme v jejím rámci upravili k většímu optimismu otázku růstu HDP, předpokládáme také trochu silnější korunu vůči euru, snížili jsme odhad inflace, protože pracujeme s nižší předpokládanou cenou ropy. Ale stále platí to stejné, jako v dubnu: Klíčovým problémem ekonomiky české i globální je nejistota a rizika. Když jsme připravovali tuto predikci, pracovní titulek zněl „Z toho světa by se jeden zbláznil…“Obáváme se, že to je velmi přesný popis toho, v jakém prostředí se nyní hospodářství pohybují,“

Tento dokument nelze chápat jako investiční doporučení ani produkt investičního poradenství ve smyslu Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů a její transkripce do práva ČR, není odbornou radou ani se nejedná o jakoukoliv jinou formu poradenství.